dohořela hranice..plynová lampa skomírá...na krajinou vznáší se..modrý opar...a někde někdo umírá...
Dohořela hranice
/plynová lampa skomírá/
nad krajinou vznáší se
namodralý opar;
a někde někdo umírá

V dáli ozývá se tamburina
Zlatý odlesk odhodil penízek
/zvonící/
co ti spadl k nohám
a rozezněl starý hřích

Vzalas ho do dlaní
/mou hlavu snící/
zašuměla ozvěna /poznání/
beze jména odsoudila mě
Tamburina
zvonící
/za hříchy z lásky/

Krajinu zahalil modrý dým
a znovu vzplála
hranice
/zářící/
 14.04.2015 21:44
tohle je pro mě osobně zvláštní druh poezie, který se mi svým způsobem líbí, ale přitom mi na něm vadí, že v podstatě netuším, o čem je..

no ano, nějaké pocity vyvolá.. a možná právě na ně si někdy vzpomenu, ale už nebudu schopna říct, kde a kdy přesně jsem je cítila.. neuvízne mi to v hlavě, protože odcházím, aniž bych porozuměla..

nicméně se mi to líbí.. je to zvláštní rozpor, že..? :-)
 14.07.2012 13:28
Já to chápu akorát si myslím, že ten text v té anotaci byl zbytečný...
 03.08.2008 15:01
výborně
 20.12.2007 16:37
Tahle báseň je dost autentická a je složité jí pochopit. Vlastně se skoro ani pochopit nedá a je jednou z těch, ve které si každý musí najít to své. Mě se námět hranice, tamburíny a zvuku zvonění celkem líbí. Dá se pod tím hodně představit. Určitě by to byla hodně spekulativní báseň, ale myslím si, že své čtenáře si jistě najde... =)...
 19.12.2007 19:16
třeba slunce?...viděla jsem v tvé básni západ slunce...:)
 19.12.2007 18:43
podle mě není nutno chápat... spíš... vnímat pocit, náladu... ;)
 19.12.2007 18:20
... přiznávám ... nějak nechápu ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.