|
... taková ... obyčejná ...
 19.12.2007 9 753(25) 0 |
Usměj se na mě to snad můžeš
Vždyť úsměv ten nic nestojí
Když nemám žádný úspěch u žen
Tak s úsměvem se spokojím
Když přidáš ještě pohlazení
Co víc si člověk může přát
Na světě víc už pro mě není
A za to budu tě mít rád
Vždyť úsměv ten nic nestojí
Když nemám žádný úspěch u žen
Tak s úsměvem se spokojím
Když přidáš ještě pohlazení
Co víc si člověk může přát
Na světě víc už pro mě není
A za to budu tě mít rád
20.12.2007 - 15:41Promiň, zapomněla jsem se přihlásit a proto ten anonym. Ale jinak na tom, co anonym napsal, trvám.
20.12.2007 - 06:31je kouzelná, a připadá mi krásně jemná, taková smutná o veselém.
Pavučinková, to je ten správný výraz.
Pavučinková, to je ten správný výraz.
19.12.2007 - 14:16jak jako ze vic uz pro tebe neni!..ver si chlape!...cekej vic nez vubec chces...)
ale usmev je mozna po tom vsem stejne nejcennejsi...
ale usmev je mozna po tom vsem stejne nejcennejsi...
19.12.2007 - 09:57ak Ti iba toľko stačí
tak nech sa Ti Jardo páči
úsmev rada pošlem
i pohladím, to môžem
tak nech sa Ti Jardo páči
úsmev rada pošlem
i pohladím, to môžem
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dívce s dolíčky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Věčný příběh v kostce
Předchozí dílo autora : Oběžnice
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle --- Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso --- Lamer» narozeniny
Zdendulinka [9], Pjpajkis [9], Rigor Mortis [7], MACHAJDA [7], mannaz [5], Loreley [5], misháá [4], Daisy Moore [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
