... všechny sny jsou jen prázdnota... naplň je údery života....

začátek smutků??? začátek???? smííííích.....v tomto případě je úvaha o čase - hřích....

pravda pravdoucí...kdo nezažil nepochopí...víme:)

myslíš, že to jde lehce, není to prosté.
když tak hezky prospívá a mohutní a roste...

Krásne sentimentálne... trochu mi vadili len súvislé dialógy, sem tam by to chcelo pár opisov ako čerešničku na torte... inak mne sa naopak záver páčil... nejednoznačný a pritom očakávaný :) ten šmrnc "to be continued" je krásnym pošteklením fantázie :) každý si to domyslí podľa seba...

na začátek smutků,
je dobrý partner svíce.
při jejím plamínku,
ti víno řekne více.

Výborná.

"Jsi hlavní postavou
v absurdním dramatu
s názvem

Jedno velké Já"

- - - > Toto je hlavnou myšlienkou mojich osobných "rozmlouvání" s nebom farby nočnej hodiny (niekedy vydržím až do tej piatej ráno)... Táto báseň mi príde strašne kritická, jedna z takých tých volajúcich do sveta... Takých, aké ja nadránom kričím z okna nemým oroseným chodníkom...

perfektní...rytmická..skvělá

Maluješ slovy...a moc krásně musím říct black;)

Krásne :D Skoro som od smiechu spadla zo stoličky... Trochu sa mi aj páči, že touto paródiou si dala všetkým obohraným rozprávkam na frak :) A HarryHH má dobrý nápad... :)

;)...neuvěřitelná....parádní

Pěkné obraty i zajímavé metafory...;)...

možná to zní
jako bolest rtů
odtržených od poháru světla

jen posledních pár řádků
a půjdem dál

Toto ma osobne dostalo. Taký zvláštne prítulný obraz sa mi vytvoril v mysli... Krásne metaforuješ :)

některé stromy vyrašily i ze skály...;) jde vidět, že toho máš docela hodně za sebou...lítost není na místě...to se mi na tobě líbí;)

Nádherne pravdivá báseň...plus trefný obrázok...Dojalo ma to tak nejak...Zároveň vyvolalo strach...

"Malá dospělá s duší dítěte.
Tak už víš, jak chodí to ve světě."

Myslím, že v týchto veršoch sa nájde každý... Raz určite...

úsměv;)...tahle se povedla...

V téhle době se jde stát psychopatem docela snadno...:-D
báseň se pěkně čte...;)

Vďaka, že si sem túto báseň dala... Nie je to síce moja babička, ktorú v týchto dňoch strácam, ale rovnako stará pani blízka môjmu srdcu... Tvoja báseň ma trochu povzbudila... V tých spomienkach hlavne... To dobré si človek musí zapamätať a ako napísala Severka - veriť, že sa opäť stretneme... :)

Nikdy nevíš, kdy se s ní potkáš...strach ze smrti je zbytečný...mnohem horší je třeba být sám...