pocity ležící v dětské postýlce uprostřed hor...
 04.03.2008
2
1834 (14)
0
V propasti vulkánů zatoulat se,
zmizet ze světa obchodních domů.
Obejmout své nejbližší a jít,
tam nahoru do nekonečného příběhu.

Ruší mě křik,
chci zničit vzpomínky
na minulé životy.
… stále ty dveře nezavírám…

Inhaluji opojnou vůni
nového deníku z barevných papírů.
Rozstřihuji metafory,
slepuji romány.

Zmocňuje se mě touha
vystoupat na Mount Everest,
sjet Colorado na kajaku,
vylézt skál v Grand Canonu.

Sny dávno zmizely,
uspala jsem je v postýlce
… s ohrádkou…
Každou noc trávím s cíli.

Drahé šperky,
titanová auta,
diamantové hole,
briliantové zuby.
V tom se utopila příroda,
pohltí všechno.
Bojím se o rodinu
a přátelé z expedic.

S chutí kaviáru
a vůni Dioru,
pozoruji temnou modř,
obdivuji olivový olej.

ve věčné nejistotě s rychlým krokem raději
ŽIJI BUDOUCNOSTÍ.
 05.03.2008 16:10
a nejlepší je žít přítomností...pro budoucnost;)...
 04.03.2008 15:38
..možná nesjedeš všechny řeky, nezlezeš všechny skály i olivový olej ti zevšední, žij však budoucností, minulost se nevrací...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.