zítra nebo včera... toť otázka ;)...

:-D To musela být pozoruhodná puma. :)

úžasnááá

..dokonale popsané...skvělé...co víc dodat?...:)

to je nádherný

...pralesní šalvěj, je hořká a divotvorná... ji znají alchimisté, míchající substanci slov...

pššš ššš šššššš šepotám ;-)

Krasna..

:-)))..roztomile - rozmarná.......v tůni životní pravdy..

protože je to snadnější??? unikat...si mockrát myslím, nebo se litovat...

Tak se proměň v toho čerta :)

Ne, asi bolí to ... promiň
obvazem času to oviň

můžu odpovědět?...na konec to dospěje...a to je vlastně nový začátek....:-))

když víme, že je jen teď a tady
tak proč se naše myšlenky
pořád toulají v tom, co bylo včera,
nebo bude příště?

Stříbrná vlnka snivá
parníček uchvátí,
tak nějak to vždy bývá,
čas nikdy nevrátí,
nic, co snad bylo kdysi,
je jen to, co je teď,
na hřebík pověsíš si
pár dávných vzpomínek!8-o)))

Moc hezky se to čte! Jo, taky jsem si myslel, co všechno jsem! A pak náhle přišel den, kdy jsem zjistil, že už jen existuju a tiše živořím...Den, kdy jsem přestal věřit, že život je víc než špatný sen...I když těm druhým stále tvrdím opak...Co na tom, že si myslím, že jsem toho prohrál více, než jsem snad mohl a směl. I špatný hráč se může poučit a být dobrým trenérem a úspěšným rádcem i psychologem těch těch druhých. A tak se o to pokouším a to je to jediné, co mi ještě drží pohromadě v tomhle slzavém údolí...;o)))

Píšeš nějak jinak, než Tě znám. Až mne z toho mrazí...

Jsem kamikadze lásky,
bolest je pro mne nic,
zmírám pro hebké vlásky,
Tvé oči, něžnou líc!
A ze Tvých retů sladkých
rád přijmu prudký jed
Tvých slov jako sklo hladkých,
co proklají mne hned
jak s ostrým ostřím dýka
či meč samuraje,
vše, co se Tebe týká,
pro mne dost dobré je!

Tys mne taky poznala, aliwien?
Já to sem zkopíroval, když jsem po vzkazu od ivkaji zjistil , že je ten anonymní den! Tak jsem vás chtěl pozlobit! Jern jsem měl psát anotaci prózou, abyste to neměli tak lehké, případně lámanou češtinou... No snad někdy příště! Mám ještě něco, co taky není to, co tady znáte...

Neříkej, modřinko, žes mne taky poznala!Já asi neměl veršovat v té anotaci!;o))) Jinak tuhle ptákovinku jsem složil, když jsem si pročítal cosi stejně podivného a v rádiu někdo něco plácnul o velké mouše. Takové pořekadlo, jen už si nevzpomenu. Ani jsem nevěděl jak, ale náhle jsemchytil tužku a už psal ty blbinky, co mne napadaly...

No to jsem zvědav, zda jsi se trefila!I když veršovaná anotace je stopa jako hrom i pro ty, co mne odjinud neznají a nemohli tedy tohle ani číst!

Kamarádka Janka tuší,
v čí hrudi mé srdce buší,
těžké je ji oklamat,
je z těch, co to mohou znát!