Omyl, nejsem veršů pán,
to můzy velí prstům mým,
a když už nejsem milován,
alespoň v básni o tom sním...
;o)

A co Ti v tom, Niky, brání?

Krásný přelud, který zmizí...
I tak to lze nazvat, Lizzie!
;o)))

Žel, jen virtuální, v mé fantazii...

kouzelník čas,
zakouzlil v nás.
ukázal to jasně,
psáno citlivě a krásně.

.

Na nárožích s rohy pomalovanými černožlutými pruhy, … jako zadeček vosy …
se spolu procházíme ….
Pozor nevyklánějte se …. úzký profil …

Stejně ale ztrácíme hlavy, tak čeho se bát …

Cizinci na jejím území, naivní safari v džungli bez pravidel,
a s sebou jako návnadu
staniolem obalená cukrlátka klasiků plněná strychninem ….

Jsme přece na lovu ….

Noc sténá pod tíhou touhy jak svatební lože,
a holčičky si hrají na princezny a nebo nevěsty,
aniž by znaly krvavé pozadí života a smrti co se v ní rodí a zaniká ….

Vše čeho se můžeš dotknout je reálné a můžeš prožít …

Naše naivní sny, šnůry mýdlových bublin jsou sítě
do kterých se kořist nechytí,
stejně je ale pořád se sveřepou tvrdohlavostí rozprostíráme

A vědomě ubližujeme sobě i jiným …. bláhovcům ….

*

Blázinec...všichni jistě dobře víme, jak to říkal Švejk - kdyby byl každej chytrej tak by byl na tom světě takovej bordel, že by z toho potom byl každej blbej!
Normalita se měří podle většiny...kdyby bylo na světě víc nenormálních lidí kteří dělají nenormální věci , normální lidé kteří dělají normální věci by byli považováni za "nenormální lidi" od těch, kteří jsou podle těch normálních lidí považováni za "nenormální lidi". :-D
Píšeš moc krásně! ;-)

Přesně, chválit se musí tak, aby to člověka povzbudilo a ne aby zpyšněl...

nedávno jsem přemýšlela o lidem, kteří se živí emocemi druhých, chladně, krutě, sebestředně, zvráceně...báseň je nádherná, k zamyšlení

Procházím ulicí jak herec v divoké pantomimě, kolem Harlekýni, Kolombíny, Pieroti, Pantaloni .... a kdo jsem právě teď já?

..pozastav se nad výbuchem lávy, spaluje kvetoucí radost, v páru mění vodu čistého pramene, smete dům, v němž žila Láska...
pozastav se nad výbuchem lávy a poznej, co je žárlivost...

zvláštní pocit z celkového dojmu.
ten tvar mě zaujal jako první, ty nádherné obraty poté, a pak ta složitost přebíjená pocitem krásna.

silna... ano, je silna a krasna...

Opravdu. Nenapravitelný snílek, s hlavou v oblacích...

Jardo .. Paríž, Amsterdam, Berlín, Krakow, Budapešť,
tak tam som bola tiež,
tie živé sochy boli ozaj skvelé,
však táto báseň asi vieš
je o inom a to ma berie ...

Ten refrén je sila, to mi ver ...

jasne ;) to ja jen tak s tim suchosem...to je fuk...proste mi to zas tak moc nevadi ze to nema carky a hacky...ale na druhou stranu bych to i privital...ale kazdeho vec jak to pise...klidne i morseovkou...ale to fakt uz asi lustit nebudu, i kdyz ji umim ;)

důvěrníky z plyše...taky takové mám;)

a pak se oči zrcadlí v slzách...

já stůni?? to se mi lehce nepozdává... a máš pravdu... není to nic extra, ale dotyčnou slečnu to třeba potěší...

uááááááááááá .... to se mi líbí... ale hodně... možná, že to bude tím, že se mi to podobá?? ;)