V&V

S falešnýma králičíma ušima
mě hodili
do lázně horkého fondánu
a bombardovali mě
celými lískovými ořechy

topili mě ve vlastních
překrásně nepříjemných pocitech
balancujících na okraji
aluminiového obalu...
/a pak komu zvoní hrana/

ani bílá, ani černá
/čokoláda/
nepozvedne myšlenky
pestrobarevně černobílých dní
tak všedně neobyčejných

zalykám se vedrem
když usínám
když se budím po ránu
a zastříhám ušima, stále
ve fontáně z fondánu

ve spárách tančím tiše
tiše a pomalu
na donekonečna hrající hudbu
která dozní až se smrtí...

vnitřně rozervaná
zrezivělou jehlou
se pokouším sama sebe sešít
/nebo snad tebe/
vnitřnosti, želé
tak přizpůsobivé a chápající...

sevřená
zabalená do hliníku
s králičíma ušima
se probouzím po ránu
v sarkofágu z fondánu...