

teress, takhle je sqelaa!! starsne dobraa!
vim moc dobre, cos tim chtela rict a je to vyborny! mam ji v zalozkach!
fakt se ti moc povedla.
nejvic se mi libi!!!
vim moc dobre, cos tim chtela rict a je to vyborny! mam ji v zalozkach!
fakt se ti moc povedla.
nejvic se mi libi!!!


To, co jsem napsala k Tvému předchozímu dílku, tady platí dvojnásob. V zápalu psaní se občas podmět s přísudkem ve svém i nebo y minul. Já bych to viděla raději takhle - např. ženy, které nám daly život, ´jak se k nám chovaly samy ženy, samy navedly muže atd. Zřejmě Tvoje myšlenky byly rychlejší než prsty na klávesnici. Promiň mi tuhle kritiku, ale já nemůžu jinak a doufám, že to přijímáš. Zase je to dobře napsaná úvaha, možná i fejeton. Rozhodně piš dál, protože každé psaní má smysl.


Tak číst si myslím, že to rozhodně někdo bude, protože je to zajímavá úvaha. Jako povídka mi to ale moc nepřijde, ale to je otázka názoru. Napsané je to se zaujetím, jen by si to zasloužilo trochu pročíst a například osvětleného autora nahradit osvědčeným, to jsi asi chtěl vyjádřit. Také "klasická díla se četla", ne četli... Promiň,ale já jsem pes na pravopis, chybičky snižují úroveň každého dílka. A jen tak mimochodem, protože mi v nedávnu vyšla knížka, věřím,že ji také někdo bude číst. Přeji hodně inspirae do další práce.


O tom už jsem něco slyšela, ale že by je stříhali do hola, o tom nic nevím... Ale je fakt, že když chce jít někdo na záchod, musí stát řadu... Nebo si nemůže odpočinout ve vaně... To bych teda nechtěla. Souhlasím, že to bude spíš to přežívání, než šťastný život.


Rodina je relativní pojem, ale já ji beru jako lidi, které mám ráda.


uprimne, vic se mi libi ta psana verze... kdyz t ctu, davam tomu trochu jiny tempo nez ty,ale ty jsi autor, takzeeee..:-)
Tancují bosy
mají to vžité
trochu to bolí,
když je to důležité
(treba tadyta cast)
kazdopadne tvoje recitace je zajimava a originalni:-)
Tancují bosy
mají to vžité
trochu to bolí,
když je to důležité
(treba tadyta cast)
kazdopadne tvoje recitace je zajimava a originalni:-)


Mě trochu vadilo to, že ti tam chybí spousta čárek. Za druhé - příběh neplynul, tzn. neustále jsi se vracel k už řečenému a ztratil se ti z toho náboj, který příběh asi měl. Dost opakuješ slova, na tom je třeba taky pracovat. Vůbec bych se nebála přímé řeči, jízda na svahu a chování účastníků k tomu přímo vybízelo, to zůstalo bohužel nevyužité...je v tom hodně práce, ale hodně jí ještě bude třeba - teda aspoň podle mého názoru.


tím ale nechci nijak snižovat Tvůj boj, nebo ho zpochybňovat
jen si myslím že často se tento problém přeceňuje
zdá se, že člověk beze strachů je ten ideální
a člověk s pár strachy je nenormální
myslím že to je naopak
...ale to už mluvím o něčem jiném
tak ti přeji ať to všechno zvládneš :)
a někdy nám jen třeba chybí člověk, který nám pomůže v tom boji, který nás vyslechne, poradí, nakonec totiž všechno musíme udělat sami ...a vtom je to naše "zdolávání vysokých hor"
děkuji
jen si myslím že často se tento problém přeceňuje
zdá se, že člověk beze strachů je ten ideální
a člověk s pár strachy je nenormální
myslím že to je naopak
...ale to už mluvím o něčem jiném
tak ti přeji ať to všechno zvládneš :)
a někdy nám jen třeba chybí člověk, který nám pomůže v tom boji, který nás vyslechne, poradí, nakonec totiž všechno musíme udělat sami ...a vtom je to naše "zdolávání vysokých hor"
děkuji


óóóó ...strach patří k člověku, stejně tak jako třeba láska
každý, myslím že opravdu každý, má z něčeho strach a někdy mu podlehne, je jedno z čeho a bojovat se samozřejmě dá, jen asi vždy rozličnými způsoby a trochu bych polemizoval zda vše se vyřeší když se strachu zbavíme atp.
to je takový jev, jak já soukromě říkám - samospása
iluze, že pokoříme-li jeden náš vrchol na cestě kupředu, už nikdy přece nepřijde žádný jiný, jo, tak to asi NE! - těch 8mi-tisícovek jsou stovky, člověk se učí celý život
důležité je asi z čeho má člověk strach, jestli z pavouků, výšek, uzavřených prostor, nebo z rodičů, partnera, školy, vše má nějakou příčinu a následek
vše se točí v jednom kolotoči návazností, činů nás a jiných lidí, zbavit se strachu z výšek je praktické - nikoli však nezbytně potřebné, zbavit se strachu ze šikany spolužáků zdá se být ideální ale tím se neřeší příčina ale následek
on už vlastně pocit strachu je sám o sobě následek
je to naše odpověď na nějakou tvář světa, která se nám nelíbí
nesouhlasíme s ní, máme s ní problém, nebo prostě jen ji nerozumíme...
zbavovat se třeba strachu z hladových krokodýlů by myslím nebylo vhodné :)
strach má i své praktické a vhodné aspekty, drží nás při životě, určuje nám míru vlastní ceny, nic na tomto světě není jen černé nebo jen bílé, a nic takové nebude jen kvůli nám nebo naší vůli.
to je můj názor a pohled
zajímavé psaní :)
každý, myslím že opravdu každý, má z něčeho strach a někdy mu podlehne, je jedno z čeho a bojovat se samozřejmě dá, jen asi vždy rozličnými způsoby a trochu bych polemizoval zda vše se vyřeší když se strachu zbavíme atp.
to je takový jev, jak já soukromě říkám - samospása
iluze, že pokoříme-li jeden náš vrchol na cestě kupředu, už nikdy přece nepřijde žádný jiný, jo, tak to asi NE! - těch 8mi-tisícovek jsou stovky, člověk se učí celý život
důležité je asi z čeho má člověk strach, jestli z pavouků, výšek, uzavřených prostor, nebo z rodičů, partnera, školy, vše má nějakou příčinu a následek
vše se točí v jednom kolotoči návazností, činů nás a jiných lidí, zbavit se strachu z výšek je praktické - nikoli však nezbytně potřebné, zbavit se strachu ze šikany spolužáků zdá se být ideální ale tím se neřeší příčina ale následek
on už vlastně pocit strachu je sám o sobě následek
je to naše odpověď na nějakou tvář světa, která se nám nelíbí
nesouhlasíme s ní, máme s ní problém, nebo prostě jen ji nerozumíme...
zbavovat se třeba strachu z hladových krokodýlů by myslím nebylo vhodné :)
strach má i své praktické a vhodné aspekty, drží nás při životě, určuje nám míru vlastní ceny, nic na tomto světě není jen černé nebo jen bílé, a nic takové nebude jen kvůli nám nebo naší vůli.
to je můj názor a pohled
zajímavé psaní :)


Tohle mi připomnělo jeden článek o lidožroutech, který jsem někde četla. V podstatě v něm jde o to, že běloši jsou jako jídlo smradlaví a moc slaní. Podle vyjádření kanibalů jsou nejchutnější Asiati... :) No já vím, že to až tak nesouvisí s tvým dílkem, ale nemohla jsem si pomoct.


některým lidem to na vánoce stačí, my, normální, milujeme celý rok :)))


Úžasně se to rýmuje...má zvláštní námět...hold záliba je záliba :-D


neuvěřitelně smutné a silné.....osobně obdivuju každého, kdo tohle umí napsat..já to asi nikdy nesvedu i když bych moc chtěla


poslední strofa je moc hezká..jinak smutná báseň