krize, ale na konci s nadějí... jo!

Pravda. Dobré je to.

říkám to furt: listopad je nejpitomější období roku, všichni depkaří...

je v ní toho tolik...;) *

hodně, hodně mě chytila za srdce...nevím ce na to dál říct...jen asi...drž a vydrž...

čas je relativní....:) to je jeho výhoda i nevýhoda...

ona se někdy jedna bitva rovná celé válce, že...
někdy je bojovat dál už prostě přespříliš...
(měla bych říct neumírej, ale v tuhle chvíli to nedokážu)

slovo láska si už dlouhou dobu nenosím pod kabátem....ale hlavu na špalek bych za ten pocit klidně dala...

Ach jo... Je krásná, ale když vím okolnosti, líbí se mi ještě víc... Drž se, holka moje.

Díky, Teress... Díky moc.

To vypadá zajímavě, kam ji asi tak zařadí v další kapitole...

=))) co k tomu říct...jako vždy originální...

Je opravdu krásná...líbí se mi jak si hraješ s bílou barvou...:)

S cigaretou
a lahví vína
proběhnu životem.
Vynechám
blbý fráze,
a přejdu
rovnou k věci.
Láska…?

good.

Zajímavá báseň..taková melancholická...
//sliby jsou jen rohožky před cizími dveřmi//
to je velice hezký nápad....

Gabkin: Těžko poslechnout Tvoji radu, Milane, když všechny žíly mají stejnou barvu! ;o)

Opravdu krásné...;)

Myslím, že je to opravdu skvěle vyjádřeno...bohatá slovní zásoba...ten styl...všechno to do sebe zapadá...:) místy jsem měla problém s nějakým slovíčkem...ale po druhém přečtení...se vytratil...
není to sice zrovna můj šálek čaje...ale stejně smekám zaprášený básnický klobouček......;)

zajímavě barevná...;)

Právě...ale tenhle je takovej zosobněnej ideál a o to hůř pro mně:-)