Tak to jsem asi aspirant na sežrání sebe sama.. Ohlodávání kůže na rukou, nohou, člověk je najednou hrozně obratný, když se hodlá ohlodat.. Začínám se bát, že brzo přijdu o nějakou větší část svýho těla ;p

To rozhodně nemělo být kamenování :)... to se zase omlouvám já, jestli to tak působilo :)... upozorňovala jsem na ty chyby, protože to kazí celkový dojem :)... Kritika nemusí být jen blbost, která tě uráží, může i inspirovat :)... Uznáš určitě sama, že když přečteš nějaké myšlenkově moc pěkné dílko plné hrubek, nelíbí se ti tolik... Jak píšeš v profilu, čeština je krásný jazyk... a je škoda ji kazit, nemyslíš?? :)... A většinou stačí jen chvilka na pročtení textu a případné opravy... Určitě to není zahozený čas, věř mi :)... Přeji spoustu tvůrčích sil :)...

podle mě...máš docela velký potenciál...jen je třeba víc usměrnit svoje pocity...aby jeden nepřekrýval druý, aby chodily tak, jak je čtenář schopen je chápat:)...obraty fajn a vůbec slovní zásoba dobrá, jen vážněpozor na překlepy a ještě něco...moc se mi líbí tvůj komentář v profilu:)...docela dobře jsi vystila pár věcí, které mě taky štvou a nebo naopak, které mám ráda...
měj se hezky;)

nádherný.. takový něžný jako první sníh..

Nikdy mi nedošlo, že se vlastně kousek po kousku užírám, když si v záchvatu nervozity hlodám prsty. Takže děkuju za prozření.;) Odteď se budu okusovat méně, jelikož nechci skončit na vlastním talíři.
Jinak... Dobrý nápad.;)

*vytahuje prostředníček z pusy*

Já teda nespím s palcem v puse, páč bych si ho ukousl, ale když třeba čtu knihu a čtu ji delší dobu, tak nevím co s rukama, nejdřív žmoulám v ruce záložku do knížky až ji úplně užmoulám, pak si koušu nehty na ruce na noze, všude, pak si rvu vlasy a pak si na ty ruce sednu, abych se celý neokousal, ale pak potřebuju otočit stránku a začnu znova.

Perfektní téma na fejeton, vážně.

Nádherná. Už aby začalo sněžit...

nemá chybu:)...je prostě překrásná

líbí se mi to s tou rovnicí..to má něco do sebe

Terko, to je zajímavé a rozhodně originální téma na pohádku. Konec dobrý, všechno dobré, jak už to v pohádkách bývá. Jen by mě zajímalo, co by na to řekli děti. :-)

šeptání sněhových vloček je krásné......

I na to kolik mi je, si troufám žít, že žiju jinak než většina mých vrstevníků. Mám nespočetně moc věcí do kterých zasahuji. Kvůli kterým mi neustále tečou nervy, mám spousty problémů, nebo mi kvůli nim teče do bot. Když se tedy objeví v tomto hektickém životě, alespoň trochu barevnosti, která však po nějaké době zmizí, příjde mi, že už prostě barevnost nemám.

.....ať u mě stále dál stojí ta
láska, co tváří se jak sova sněžná,
krásná i něžná až dojímá
jako sníh o vánocích.....(Plíhal)

být kavalcem
šeptnu na beránky
v černodvojce by se přiblížili
a vedeni mnou, znalcem,
políbili
tvé nedospánky
:o)

ne, to nebude hornony,
včera ses přejedl čokoládovými bombony:-))))

srdce tluče na poplach s tělo se chvěje
asi něco se ve mně s hormonami děje
:-)

Na této úvaze mě hlavně zarazil věk autorky. Že já ve svých letech lapám po každém kousku barvy světa, to bral bych jako daň životu. Proč ale mladému člověku, který má vše před sebou, kdy svět mu otevírá svou náruč a láká ho, aby vstoupil, proč se mu zdá svět bezbarvý? Je pravdou, že mě na dobu mládí zůstaly pouze pěkné vzpomínky a na ty povinnosti, nutnosti a nudnosti jsem zapomněl. Proto teď váhám, čím to, že Jeanie nevidí barvy světa. Je ta pošmournost v ní? Nebo v okolí? Nebo je takový svět mladých? Nevím. Jen vím, že v zapomínání je síla, která člověku dává žít.

Děkuji ti, je to od tebe milé..přeji ti príma den:-)

Báseň krásnou jako sen
předkládá nám Prima den.
Láska s něhou dýše z ní,
než ten budík zazvoní...
Taky se mi nechce trhat sen a jít ven do toho nevlídného rána...;o)