být tak velkým rozsévačem
pro semínek bych šel si nůši
pak vítán úsměvem i pláčem
rozdal bych je, na mou duši...

kam vedou ty stopy v sněhu
na osamělé nádraží
v nich najdeš cit, lásku, něhu
co odhozené závaží

a zavane je větru chvění
křídlem zkřehlých motýlů
nové vzhlížej kuropění
bez přeludů a omylů

Zajímavá úvaha...jenže, jak stojí hned na začáktu, v každém z nás je trochu rasismu, a to je dáno historickým vývojem. Někdo prostě žil v Evropě, někdo v Asii a každý byl zvyklý žít jinak. Proto si možná všichni navzájem přijdou jiní nebo divní. Bude trvat asi hodně dlouho, než se rozdíly setřou, možná se to ani nestane. Ale jedno je mi jasný - že já už se toho nedožiju. Naštěstí. Přijde mi v pořádku, že každý má svoji vlastní kulturu, a ta by v tomhle případě taky splynula a to by byla škoda....

..Nějak se mi k tomu nehodí ten anglický bázev. Ale jinak opravdu nádhera!

Já v podstatě asi taky ne, ale občas se stane něco, co je jim podobný...

Moc hezké. ALe já na pohádky nevěřím. Podle mě totiž nejsou...

Představoval jsem si pod tím názvem, něco, co by tě mrazilo v zádech,
třeba nepříjemné tření mečů o sebe, drápání nechty o tabuli, nějaký
dotek zla, ze kterého máš strach.

Z toho jsem pochopil, že budeš přistižen in flagranty svoji slečnou
ve společnosti jiné slečny. Z toho máš strach.

jako píseň na malířově paletě......

Protože s tebou téměř ve všech názorech nesouhlasím, radši to nebudu dál rozebírat. Můj pohled na Harryho je úplně jiný. Nicméně jako recenze to bylo napsané vskutku profesionálně a taky za to ti patří můj obdiv.:o)

je děsně krásná... zrovna teď mě tak nějak vystihuje:(

Buším / na dveře tajné komnaty /,
tuším, / že v ní spí sladce srdce Tvý /,
hledám, / kterak bych moh' tam proniknout /,
nedám / si vzít už tenhle krásný kout /...

Smutno / a prázdno je tu bez Tebe/,
nutno / vysadit hvězdu na nebe /,
zkusím / v Tvém srdci Lásku zasadit /,
musím, / snad šťastni můžem být! /

Z nudy /a smutku skládám tenhle hit /,
kudy /dovnitř vejít, jak nezbloudit! /
kladu / si marně mnohé otázky /,
z hladu / srdce či věčné nelásky?/

Tuhle ptákovinku jak stvořenou pro Hanku Zagorovou bych mohl natahovat donekonečna.../Na začátku bylo slovo Buším z písně Míši Tučného...Jen mne to tak napadlo!;o)/

Vyjádřil bych to asi takhle, Maruško: "Malý svazeček fotonů Lásky vyzářených srdcem, má v sobě více energie než chladný zámek vystavěný z křišťálu nic neříkajících a jako led studených slov..."
Zdravím Tě jménem svým a svých 11 měsíčních bratří! Tvůj Prosinec
P.S. A zajdi zas někdy na jahůdky a kousek řeči!;o)))

ten můj mi verše nepíše
a nevidím mu do duše ...
možná je to pragmatik
a nedej bože - politik?

Jasně jsi to vyjádřila,
ač nevěrná, přesto milá!
Než přijde On, vezmi svíčku,
veršíky piš do deníčku.
Až se velká Láska zrodí,
však ony se někdy hodí!

A co když je Tvůj vysněný romantický matematik?
Třeba už předem počítá s tím, jak Ti bude psát:

Mé srdce, prázdná množina,
se Tebou plnit počíná!
Dráha má k Tvojí vede tečnu,
snad sejdeme se v nekonečnu!

Rovnoběžky se sbíhají
tam, kde sním, že Tě potají
potkám a sevřu v náruči,
Láska mne zpívat naučí,

limita jdoucí k nekonečnu
je touha potkat jednu slečnu,
jen v ní já vášní zmámený
chci hledat svoje kořeny!

Koukám, že kdybych si takhle denně předčítal Tvé hříšky, za chvilku mám veršovaný scénář k pokračování filmu Třicet panen a Pythagoras....;o) Anebo bych vymyslel úplně jinou, zbrus novou ptákovinu!;o)

zas tak dobré to snad není, aby ses takhle rozplýval :)))))
někoho to třeba vůbec neosloví .... ale i tak díky, mám radost, že to dělá radost ... a múzy, těch je tu spoustu kolem nás... jen natáhnout ruku ...

Tisícem květů zavoní Tvé jméno,
jsem zase nekonečně mazlivý,
když Tebe v náruči své svírám, ženo,
tak z duše prchá soumrak truchlivý!

Plaménky v očích, poslové Tvých vášní,
mi hloubku krásné duše zvěstují,
ač venku chlad a déšt je, svět hned zkrásní,
jako by nastal zas Máj mámivý!

Svět se mi zcvrkl v náruč roztouženou ,
v níž skrývám citů uzlík nádherný,
který se náhle stává něžnou ženou
jež dravě líbá moje lačné rty...

Teda, já zírám! Asi jsi vážně jednou z múz, z těch, o nichž moudré knihy nemluví! Jak jinak vysvětlit, co mne při čtení Tvých veršů napadá?;o))))

nu, jen do mě, možná přijdu časem na lepší rýmy, ale pochybuji, že už budu takhle moc zamilovaná ... a básník opravdu nejsem... což znamená, že sem nepatřím?Když tohle je literární server.

ivkaja: A provokativní nápis, který všechny znáte z krematoria, z této stránky udělal domovskou stránku Plzeňáků!;o)))

nevěrná: Ale nedalo Ti to! Zajímavé je, že jste se tu teď sešly tři Plzeňačky nad básní Plzeňáka a právě ten nápis ve vás vzbudil zvědavost, protože většinou píšu jinak...Je to zase pokus o jiný pohled na život a Lásku...;o)))

Aliwien:Máš pravdu, na krematoriu ten nápis je! Jenže také Ti, co se vrátili z klinické smrti zpět k životu, popisují světlo, které jim šlo v ústrety! Připadalo mi to symbolické pro to, co jsem napsal...;o)