Rádo se stalo :) Je mi vždy potěšením...

Wau:) Všem zamilovaným:) Další úsměv:) :) :)
Dobrá nálada na nejvyšším bodu:) Děkuji/jeme

Díky za komentář snad jen.. myslím, že nejde o rými a tak, ale o citu.. :)

hm, rým nic/víc je dost ohranej, znamej. a celá ta basen na me pusobi jako psana podle nejakyho "navodu", psana stejne jako x dalsich. a pomerne podobnych, stejnych s touhle.

Radosti není nikdy dost a úsměvů taky ne , a tak já ti věnuju jeden radostnej komentář a úsměv, kterej sice nevidíš, ale kterej je upřímnnej a strašně děkuju za to, jak mi svými písněmi, básněmi zpříjemňuješ dny:)

Hmmm chtěl jsem taky napsat, že se mi líbí pasáž s barvama, ale potom jsem si přečet puerův komentář. :) Jinak nespisovnost mi nevadí... Spíš... Chybí mi tam něco víc, než jen výkřiky do tmy.

o vaření jazyků

láska se objeví,
zůstane a nebo navždy zmizí,
přijde čas souznění,
snad skončí jako v televizi....

suprová !

píšem stále stejné dopisy - pořád dávám 100 ...

hezky jsi to napsala...

jooo, líbí !

Pochyby ty neměj, náležíš sem zcela
i vážka kol letící - tvá jemná auroela...

V Plzni tito LIDÉ žijí,
nechápou a na svět civí,
jsou však stejní jako ty,
nácky vyhnat z planety.

Romové maj jiné geny,
japonci maj svoje jeny,
kuřáci maj tvrdý hleny,
drsňáci jsou plní trémy.

jo, neco na tom je... libi se mi ze je o tobe, pritom ale muze byt pro vsecky... hodne rika... libi se mi to ukazovani na hvezdy... prinde mi to takove jednoduche, az detsky uprimne... jen mi tam ten konec nesedi... to nikdy moc rad mit nebudu, takove uzemneni nebo nevim, nikdy sem to nedokazal pojmenovat... ale vadi mi to

Lay, upřímně, tohle je tvoje nejdokonalejší básnička za poslední dobu. Gratuluju.

A proč? Úchvatný začátek, skvělý prostředek (konec sice trochu kulhá, ale i ten je skvělý) něco mezi realitou a ideálem. Skvělé obraty. Moc tě nečtu, páč mi tvůj styl dvakrát nesedí, ale tohle je supr. (tenhle týden už sedm nul a tohle je první stovka)

hmm. K tomuhle mi pošli stručně o čem to je, jinak si to nedokážu nikam zařadit.

Děkuji za hodnocení.

Tak abych přispěla svou troškou do mlýna...samozřejmě že je to zdařilé, avšak téma mi blízké moc není...konec tak trošínku nechápu...každopádně...tlesk tlesk!

musim nad tim jeste premejslet, protoze to ve mne vyvolava ruzny pocity...
spis melancholii...

prijde mi to jak takovy otazky a vyznani do ticha... odpovedi mozna znas, ale nechces znat...mozna jo mozna ne..vis jen ty...

nebe jednou spadne... to je asi jediny, co vime jiste...