zajímavá miniatura ale nejvíc se mi líbí název .)

jo tvrdá realita ale na umělém měsíci zapadne :) fajn text..občas je to fakt nahovno .)

dobrej konec .) celkem trefná miniatura

jsou tam zajímavá místa a oprav si malej překlep ve slově hřeje .) ráda jsem se stavila

Psavec: Díky. Máš pravdu...

Hledač 01: Díky. Mně taky... :)

Miňko: Díky...

Sasanka: :) Díky! Tak ještě že jen málem. Já občas čtu na záchodě a teď mi došlo, proč... :)

Modřín: Díky moc.

Gora: Děkuji moc.

Bezva miniaturka.

Tak to někdy je.

Takových se pár najde.

Krásná, děkuji.

Darko: Upřímně nevím, kde se mi ta melodie vzala, ale kámoš na ni našel pár akordů na kytaru..

Všeobjímající láska..

wojta: Díky...

Zaplnil stránky,
básník zralý na infarkt,
verši své tanky.

Slabik pět, sedm a pět,
rozkvétá sakury květ.

Však než řek bys švec
je s rýmy v koncích. Toť fakt.
Svízelná ta věc!

„Inu, toš,“ dí nakonec:
„cožpak já jsem Japonec?“

„Ta naše šmudla
čeština má jiný takt!
V tom jádro pudla!„

„Čert vem ten Jin Jang, kešu!
Raděj si pozvu gejšu...

Je mi nějakej povědomej.. :)

Na pravé Haiku jsem málo Japonec. Trefa.

Pecka.