11.07.2023
6
Je večer na planině
stříbrný večer
špendlíkové ticho
umírá den a tráva pláče
dubiska pozorují kterou korunu si vyberu
vlčí chodníčky jsou pusté
jen jahody se červenají
oheň hrřeje stejně zvláštně
jako čtyři dny samoty
které obvykle stačí spravit raněná srdce
plameny šlehají do větví
marné je bránit se spánku
myšlenky kroutí se splétají
jak vlasy do copánků
ticho houstne
srdce vystřeluje do plamenů
obloze rostou oči
jen tma si nabalila ranec
a vyrazila
marné je bránit se spánku.
 14.07.2023 17:43
Jsou tam super obrazy, má to atmosféru. Těší mě, že jsem toto dílko neminul...
 13.07.2023 18:50
 denisa
jsou tam zajímavá místa a oprav si malej překlep ve slově hřeje .) ráda jsem se stavila
 12.07.2023 03:15
Taky se mi líbí. Škoda že nemáme krb,ta vůně a praskání tak uklidňují.
 12.07.2023 00:46
Hezká.
 12.07.2023 00:22
Tajuplná, plná napětí, poetická..
 11.07.2023 22:43
Libí,zajimavá.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.