mám pro ni pochopení! protože jsem to zažila už tolikrát! hezky vystižený pocit, a to je umění...jen pro mě až moc prvoplánové rýmy ( jest, přízeň...)
ale proč ne?;)

why not?;) it's nice, but only one question...why is it a "miniatura"?:)

Jo, jo. Vzdycky Naděje umírá až poslední. Ale myslím si, že pro toho smutného veršování jsi v poslední dobe napsala víc neľ dost a teď by se chtělo už něco veselejšího. Doufám, že Tě múza i v tomto směru osvítí!

el-slam: Jé děkuju, už jsem začínala být zdrcená:-( Snad to aspoň někoho osloví... / i když té zdejší kritice se nebráním, pravdu mají..

Zítra je nový den a nový úkol čeká…
Neotáčej se už, kde jsi včera stál!!
Pouze chvíli, při modlitbě se kleká,
Teď vstát se musí a jít stále dál!!

to se mi líbí..celkem povedené až na pár dětských rýmu.což je jistě třeba konec zvonec né že by měl něco proti ale tento rým napadne snad každého..jinak pěkné

rád jsem si přečet něco optimistického v tý záplavě beznadějných děl.

I bez veršů vychází slunce
i měsíce je bez nich svit,
bez veršů podat můžeš ruce
však bez veršů lze těžko snít

konec zvonec.... co vic si clovek muze prat?

No jo, opravdu duchaplné... Takových nerytmových a klišovitých plků je všude až až, nezlob se...

Moc děkuju, už jsem si myslela, že mě múzy opustily nadobro....:-(

hezky jsi vyjádřila.....naději.....................

každé přání, dlouhé, krátší,
ať mezi všemi nebo dvěma,
ta přání ze srdce co raší
ať srdcem jsou vyslovena

Hledal jsem tě , krokem, během,
v lesích ptal se zpěvu ptáků,
v polích pod tajícím sněhem
světlo rozžal na majáku

Vidím tě! Slovo si cestu razí
vzpomínkami z dlouhých cest,
slovo citu, prosto frází
na houpačce obranných gest

wunderbar :-) jako bych ani nečetl ale cítil.... máš dar

Pro vml: Děkuji ti moc!! budu se snažit tě nezklamat dalšíma povídkama. Něco v hlavě mám. Během ledna to snad stihnu napsat. Měj se a díky!

klavíry se ladí, ne lazí. Je tu co dohánět.

Zatím nejlepší povídka co jsem tu asi četl, měl bys toho napsat víc Antique, držím ti palce ;-)

city se neptají kdy? ale PROČ? - jsou pd štítkem "sakra křehká záležitost" a člověk je skoro sám nemůže ovlivnit...nebo?:);)

Příběh je pěkný a je to ožehavé a citlivé téma, situace je více než pravděpodobná, skoro bych věřil, žes jednu takovou akci prožil a pak to napsal jako novinář, ale občas to nemáš dost živé. Hlavní podle mě myšlenka a za tu ti dávám jedna, to okolo je podařená omáčka. Ale asi bych se jako naprosté střevo měl pozdržet kritiky.

Tohle není horor jako spíše thriller, ale jinak musím říct, že myšlenka na mě udělal dojem; je docela škoda skončit u první kapitoly malého díla, neboť na této myšlence by se mohl stvořit příběh jako je například Kruh ;-)

Je to vlastně hrozně stará myšlenka, opakující se v mnoha podobách a zden našla zase jinou, novou a zajímavou formu; totiž "Jeden den může být víc než celý život."

Tohle by si mělo přečíst více lidí.