Tohle je hodně zajímavé dílo, nečím mě hned po prvním přečtení zaujalo... snad je to první řádek, který je hodně efektivní a poutavý.

Akorát mi zase nesedí ve druhé sloce rytmus. Poslední řádek malinko pokulhává. A zase možná jen stačilo udělat pár drobných změn. Poslední řádek mohl vypadat například takto: "abys mi ukázal tajemství světa"

Opět je to ale jen můj bezvýznamný názor, měj se ;)

oči bylY, oči se zasmálY
ale jinak hezky napsáno, vidím to před očima :)

schází mi v tom poezie...špatné formulace, opakující se slova, celkově vhodné do deníku jako zápisek...ale abych to měl hodnotit jako básnické dílo, tak to bohužel palec dolů

I rozchod k životu patří. Moc se mi líbí.. úžasně vykreslené pocity.. Chválím :)

zavidim ti tech 0,16 navic....ja mam za minutu 1kc :))

A což teprve ten pocit! Zase jsi posunul lidstvo o pět centimetrů dopředu.

Kristen: A to je dobře!;o)

Líbí se mi!;o)

Štěstí je druhý konec smůly,
v sobě ho nosí každý z nás,
když budem míti dobrou vůli,
samo již nalezne si nás!

Když setba dobra v srdci vzklíčí,
umíme Lásku dát i brát,
a to je zbraň, co splíny ničí,
scénářům smolným dává mat!

Inu, jaký sklon, takový směr osudu! (Aštávakra)

nevěrná:
Zas sám ve světě vílím
já marnou touhou šílím,
být jednou z těch nul na chvíli,
co v touze své se spojily,
a ignorujíc bod své tečny
ztotožnily se s nekonečny...

jsou tam pěkné myšlenky ale bacha na nehezky znějící ,,umělé,slova která tam jsou aby se rýmovala s předešlou větou

Priroda je krasna.., ale k tvemu psani mi moc nesedne a nebavi ..i kdyz ty mas prirodu urcite moc rad:) Tohle mi prijde jak uryvek z denicku...
Kvileni zrovna ctu, je zvlastni cist neco napsane na drogach bez drog.

jo pohodička homer.všichni tady sledujem tvůj život.a příště tam připiš jak vam to klape v postely.pro nás úhyláky.mej se

S tou doktořinou...no, to byl účel.

No, na Tvůj styl až příliš "normální" :-), ale milé ...je moc fajn číst o pohodovém naplněném vztahu a přítelkyni, která je na "stejné vlnové délce" ;-)

Kousky z tvých děl..dobře se to čte, správný

Na mě to prostě dýchlo doktořinou.

Děkuji...jsem rád, že se to někomu líbí...a neblábolíš - komentuješ.

Čím to, že se po přečtení tvých děl nezmůžu na slovo? Vždycky mě úplně roztrhají na kousky a pak slepí...ehm...neber to vážně, jestli nechceš, zase blábolím...
Ale i tahle se mi moc líbí...

To se mi líbí. Je to vtipně pojato.

Čtu až dnes, po více než roce, kdy spatřila "světlo psanců" ...přesto ...ta je tak pravdivá, tak skutečná ...že bude pořád stejně výjimečná ...obzvlášť tato část mne dostala "mladý oči, prostě strašně málo vidí, to až začnou bolet žitím,
tak slzami se stydí ..." prostě dotyk na nejniternější strunu mého bytí ... krásné by bylo, kdybych se uměla stejně nádherně vyznat ze své ženské podstaty a vyjádřit vztah babi-dcera-vnučka ...Budu ráda, když Múza přijde alespoň na okraj mého lože a našeptá mi svá poselství ...