homére to je asi první, která se mi nelíbí vůbec, neřaď to pod básně ! ...

Tak to asi fetuješ...

To je spíš hudební text pro nějakou kapelu (ale jakou?). Jen přáteli?

děkuji!

Moc povedená....po pravdě...takto zpracované verše jsem u tebe nečekala.
Překvapil jsi mě:-))

oxymoron

hliníková hůl
ohlodaného invalidy
totál brutál:-)

Tak dobře, ale myslím, že záleží víc na slovech než na úpravě. Ale na začátku každé strofy by mělo být asi velké písmeno, že jo?

Musím si jí oholit, už mě to píchá. Blbá móda.
Tuhle větu třebas řekla moje holka, a to mi přijde vtipné...

Já mám rád houby halucinogenní i normální, sníst syrové lysohlávky mi nedělá problém, chce to jen trochu odvahy. Když jsem se ráno probudil a vzpomnšl jsem si na toho fašouna, tak jsem se musel smát celý den. Já si totiž moc nevymýšlím. Děkuji, napsal jsi mi hezký komentář.

:,-(

aspoň poznáš, jak jsi těžko stravitelný. Jako houba. Třeba taková ta, co roste u dálnice, nebo u atomové elektrárny a v atlasu hub ji nenajdeš, nicméně se do ní zakousneš a sníš ji syrovou. Je jedovatá, ale v ten moment, ji zhltneš. Píšeš podobně. Jedovatě. Což není ani špatně ani dobře, jest toť otázka stylu. Toliko jen k rekapitulaci tvého díla. No já houby nejím. Nesnáším je. Rád houbařím. Není nic hezčího, než se ráno vydat do hlubokého lesa hledat hříbky. Jojo. Jedlé, nejedlé, ...ty obyčejné potěší chutě, ty barevné oko. No ale když se usmaží nebo uvaří, nebo cokoliv - jsou všechny stejně hnusné. Hnědočerné, mazglavé (krásné slovo) slizské, smrdí a z polívky jsem je nejdřív vytahoval, ale pak mi začaly vadit i ty výtrusy že tam plavou a přestal jsem už i polívky. Ne, povídám, člověk musí být důsledný, nemůže jíst všecko a když něco nejim, tak to nejím bezezbytku. No ne? Popravdě, jsou houby, kterých se bojím i dotknout. A bavím se, když si někdo udělá smaženici a nejde v ní slimáka! Slimáka! (další krásné české slovo) S nesmazatelnou vidinou napěněných slimáků odvracím rychle pohled od jakkoli upravených hub.

....asi jsem krapýtek odbočil.

Pěkné, věru. Co zas někdy torchu vizuální úpravy. Tvůj STROM byl skvělý a vzácný úkaz. Ono by možná i stačilo, kdyby se nějaká básnička četla pozpátky, byla zarovnaná jainak, prostě něco co vybočí NA POHLED, hm?

třeba nenastane.

V předvečer konce světa, použijí naši potomci tuto báseň jako modlitbu.

Hm

...to musel psát někdo se zvláštním pohledem na svět...

Hodně, hodně slabý... Dá se říct, že dokonce nic neříkající a nelogické... Ach jo

Milé

Není to špatný, je to jak text pro kapelu hrající středověkou hudbu:-)

asi je to tím, že momentálně se s tím dokážu skoro 100% stotožnit...takže rozumím skoro každýmu slovu, taky cítím děsně moc věcé dohromady v tom náhlým nesmyslným prázdnu bez nikoho...