21.02.2012 - 23:56
13(3.)
Jo, jsi dobrej..vkládáš poslední dobou málokdy, ale stojí to zase za to ....spokojenost....je pěkná..:))
21.02.2012 - 23:49
13(1.)
"pod polibky nám přátelství usíná", krása :)
Tady jsem, stejně jako u taron, nezaznamenal verše - nevyrušily mne :) Pak když jsem si je uvědomil, tak to vše hezky splynulo.. Líbí, líbí.
Tady jsem, stejně jako u taron, nezaznamenal verše - nevyrušily mne :) Pak když jsem si je uvědomil, tak to vše hezky splynulo.. Líbí, líbí.
21.02.2012 - 23:44
16(13.)
"tichá vteřina"..
Vydařené.. Někdy ani vše nestačí..
Vydařené.. Někdy ani vše nestačí..
21.02.2012 - 23:27
15(7.)
FallenAngel: Já už jsem byl s vámi duševně déle :) Ale teprve až na žádost zde DP jsem sepsal dneska tohle :)
Děkuji! :)
Děkuji! :)
21.02.2012 - 23:24
15(6.)
Výborný, další bratře temnotou, vítej mezi bratry temnoty.)
21.02.2012 - 23:04
15(5.)
D_P: Hehe.. Tak děkuji :) Jsem rád, že jsem Ti mohl udělat radost.. Zrovna teď jsem vysvětlovat kamarádovi příběh té básně :) Strašně moc by mne zajímalo, jak jsi ho pochopil ty :)
21.02.2012 - 22:49
15(4.)
Slyším život,
dere se skrze chladné mříže,
neznaje nic, jen své propadlé tváře vzlyk.
Hluché stěny zpívajíc bestie žal.
Šeptají paprskům Měsíce o tom ukradeném snění, vlasů plavých.
Tu noc,
kdy korzet stáhl dech,
netrpělivě ruka s rukou v uličce ostří střídá.
Postižen myšlenkou,
stírá z hrdla dívky zmáčené krůpěje života.
Zátěž duše padne do listů brzkého nevědomí.
Selhání v prospěch hladu,
je propastí nepoznamenaným neznáma.
Slunce,
co přinese další smrt,
bych tak rád z nebe setřel.
Kápě matní tvář,
pro vinu, co odnese si tě pryč.
Zatímco nepřístupně uchopím zbloudilcovu paži,
k uskutečnění verdiktu společnosti.
Poslední tanec oběšence
se promítne v bouřlivých očí davu.
"Hrdlo zmlklo, oči ztrácí lesk, zastavil zmítáním čas,"
špitl vzpomínce kat.
Nedívá se,
prozrazen příteli,
kápi snímá.
abys vedel co se mi na tom libilo ;) ne vazne!!!!
dere se skrze chladné mříže,
neznaje nic, jen své propadlé tváře vzlyk.
Hluché stěny zpívajíc bestie žal.
Šeptají paprskům Měsíce o tom ukradeném snění, vlasů plavých.
Tu noc,
kdy korzet stáhl dech,
netrpělivě ruka s rukou v uličce ostří střídá.
Postižen myšlenkou,
stírá z hrdla dívky zmáčené krůpěje života.
Zátěž duše padne do listů brzkého nevědomí.
Selhání v prospěch hladu,
je propastí nepoznamenaným neznáma.
Slunce,
co přinese další smrt,
bych tak rád z nebe setřel.
Kápě matní tvář,
pro vinu, co odnese si tě pryč.
Zatímco nepřístupně uchopím zbloudilcovu paži,
k uskutečnění verdiktu společnosti.
Poslední tanec oběšence
se promítne v bouřlivých očí davu.
"Hrdlo zmlklo, oči ztrácí lesk, zastavil zmítáním čas,"
špitl vzpomínce kat.
Nedívá se,
prozrazen příteli,
kápi snímá.
abys vedel co se mi na tom libilo ;) ne vazne!!!!
21.02.2012 - 22:26
15(2.)
D_P: Měl jsem myšlenku o katovi a popravení.. Tak jsem z toho udělal příběh :)