Hubený kat

puero: Nešlo udělat z toho horor. Tohle se mi honilo hlavou a bylo to příhodné pro DP, protože chtěl něco temnějšího. Všimni si zařazení :)

Nu, je to Pimpoidní (Devilovi podobné). Ale taky tím horším: nesprávnými přechodníky, množstvím slov, ze kterých už po staletích strach vyčpěl a staly se z nich jen bezzubé symboly, které básníci dávají pořád k sobě jako kat a kápě třeba. Mimochodem tuším že se té kápi správně říká kartika. Taky tam máš nějaké chyby, někde ti chybí ch třeba.

Ale nerýmuje se to, to je dobře. Rým by to zlehčil. Nicméně si myslím, že ten styl, jakým skládáš verše, i po vizuální stránce se hodí k vážnějším tématům, ne hororovým.
Pojal jsi to nicméně zdárně. Jo.

Handour: Moc děkuji!! :)

Smrt, jež je každodenní záležitostí, je všude kolem nás, ale kdo by na ni pořád myslel? Ale u čtení Tvé básně jsem se na tuto část života dívala skrz oči někoho, kdo je smrti služebníkem, jak ji vnímá a i přes její neustálé opakování ho fascinuje a zároveň děsí. Moc se mi to líbilo.

DDD: 'Kuji :) Potěšilo!

je bezvadná... morbidní - to snad ani ne... moc se mi líbí!

alexis: Děkuji, o to, co říkáš přesně šlo :) Jsem rád, že mé dílko bylo pochopeno :) Snažím se o nové podobného rázu..

hraješ si se slovy a rozumím jim, výborně napsaná ale morbidní a krutá, jak již taron psala :)

FallenAngel: Já už jsem byl s vámi duševně déle :) Ale teprve až na žádost zde DP jsem sepsal dneska tohle :)
Děkuji! :)

Výborný, další bratře temnotou, vítej mezi bratry temnoty.)

D_P: Hehe.. Tak děkuji :) Jsem rád, že jsem Ti mohl udělat radost.. Zrovna teď jsem vysvětlovat kamarádovi příběh té básně :) Strašně moc by mne zajímalo, jak jsi ho pochopil ty :)

Slyším život,
dere se skrze chladné mříže,
neznaje nic, jen své propadlé tváře vzlyk.
Hluché stěny zpívajíc bestie žal.
Šeptají paprskům Měsíce o tom ukradeném snění, vlasů plavých.

Tu noc,
kdy korzet stáhl dech,
netrpělivě ruka s rukou v uličce ostří střídá.
Postižen myšlenkou,
stírá z hrdla dívky zmáčené krůpěje života.
Zátěž duše padne do listů brzkého nevědomí.
Selhání v prospěch hladu,
je propastí nepoznamenaným neznáma.

Slunce,
co přinese další smrt,
bych tak rád z nebe setřel.
Kápě matní tvář,
pro vinu, co odnese si tě pryč.
Zatímco nepřístupně uchopím zbloudilcovu paži,
k uskutečnění verdiktu společnosti.

Poslední tanec oběšence
se promítne v bouřlivých očí davu.
"Hrdlo zmlklo, oči ztrácí lesk, zastavil zmítáním čas,"
špitl vzpomínce kat.
Nedívá se,
prozrazen příteli,
kápi snímá.



abys vedel co se mi na tom libilo ;) ne vazne!!!!

Hm...morbidní , ale zajímavě podaná :)

D_P: Měl jsem myšlenku o katovi a popravení.. Tak jsem z toho udělal příběh :)

obcas by me zajimalo kam na tohle chodis to je bomba