Můra73: díky, potěšilo--a druhé by ještě potřebovalo dopilovat. Snad časem.

první je moc povedené

Hledač 01: Já bych neřekl, že je to napsané srozumitelně, spíš naopak. Protože to na mě působí, jako bys psal o moudrosti než o svobodě duše. Svoboda je koncept, který se vztahuje k možnosti jedince nezávisle rozhodovat, jednat a vyjadřovat se bez vnějších omezení či nátlaku. Naopak „žít v pravdě podle svých hodnot“ je spíše moudrostí než svobodou. Stejně tak „vědomí vlastních slabostí a uznání omylů“ je spíše projevem moudrosti.

Takže jsem získal pocit, že píšeš o moudrosti, a proto hledáš svobodu duše, aby si nebyl omezován v používání moudrosti, protože je správné být v takovém případě sám sebou. Taky si možná chtěl naznačit, že nesvoboda moudrost ničí a potlačuje, a naopak svoboda pomáhá moudrosti vykvést.

Z můřího pohledu prostřední výborné.

K prvnímu textu, pozor na vatování, kytka ve váze je utržená vždy. Možná by bylo řešením zaměřit pozornost přímo na květ. Čím Tě zaujal? Uvadal? Květina jako obětina a symbol křehkosti a pomíjivosti v juxtapozici s oltářem a věčností je pro haiku hezký motiv, ale ještě bych ladila.

V posledním pozor na překlep.

ouje

Psavec: Letos je toho hafo.

Senoseč začíná.

Dobrá.

Máš (v hlavě) hudbu k tomu?

Díky moc.

Povedla se a líbí se mi ! Děkuji.

Úplně na malou chvilku na začátku jsem zadoufal, že si budeme hrát se slovem kosa. Kosa, samice, při sečení trávy narvaná do starýho pletiva, a nebo píše autor o kosici? Nebo přecejen o kose a ne kosu? Ty jo, já snad tu překrývající se báseň o kose(ch) zkusím napsat, inspiruješ!

Skvělá.

Gora: Díky. Upraveno.

Díky ta socha byla moc pěkná.

Gora: Děkuji moc . Ona stojí v Prostějově svatojánky chtěla včera
kamaradova žena.

I pískovcová panna má svůj půvab.

Vínečko je boží dar.

Jako bych ji viděla:-)
co jde prví - prvý

andrew_maxwell: možná jsem to měl napsat v první osobě jednotného čísla, ale jinak myslím, že je to napsané srozumitelně: svoboda = žít v pravdě podle svých hodnot, což ovšem vyžaduje odvahu, ale také sebereflexi, vědomí vlastních slabostí a uznání omylů, což prostě život přináší.. A v případě selhání zůstat stát rovně, uznat chybu, odpustit si a žít odvážně dál podle svých hodnot a nepropadat malomyslnosti a neutápět případné neúspěchy např. v alkoholu.. a ano pokud toho dosáhneš, dá se říci, že jsi dosáhl svobody, ale řekl bych, že nesmíš usnout na vavřínech.. Život je cesta a podstatou života je chaos. Chvála tomu kdo ho zvládne se ctí.. Je to samozřejmě můj postoj a nemusíte s ním souhlasit. Dlužno dodat, že vycházím z rytířských cností.. Ale zase jsem nechtěl znít příliš moralisticky, proto jsem to ke konci trochu zlehčil. Nechť tě provází síla!