je to rok, co deda umrel... obcas se mi o nem zda... mrzi me, ze jsem mu nevenovala vic...
krasna basen, drz se...
krasna basen, drz se...
ruší mě čtvrtá věta...vnímám tvé pocity, jen je to pro mě trochu kostrbaté, zčernalé růže a zůstávající vůně se mi moc líbí
poprvé jsem začala řešit stárnutí asi v devatenácti...dnes mi to přijde legrační, já se rozhodla nestárnout
taron: PrimaDen: Ďakujem pekne, veľmi si to vážim...
Nádhera..hlavně nezapomínejte žít...zapomenout umřít se povoluje :))
Nádhera..snad jen ke vzpomínce..mít hodného a něžného dědu se mi nepovedlo..ani mít hodnou a něžnou babičku..tedy si važ toho , že byl a že tě miloval...jinak , aby to moc nebolelo : Já si myslím , že cos napsala je pravdou...on už ví mnohé a dostal odpovědi na spoustu otázek , na to si my ještě budeme muset počkat, a já ráda počkám a zatím se pokusím udělat něco dobrého pro ostatní...moc mě to baví a myslím , že mě to na jedné straně i naplňuje štěstím...prostě řekni dědovi , že než se setkáte, tak ještě vykonáš mnoho dobrého..a určitě bude mít radost i tam " v nebíčku " Pa.
puero: Tak jedině Drákulova ukolébavka...já bych to dala do hororů...je děsivá, fuj tajbl .
Jinak dobrá.., líbí :)
Jinak dobrá.., líbí :)
Pročetla jsem si i komenty..souhlasím se všemi ..prostě člověk nemá nic nekompromisně rozdělovat a má jenom milovat...chtít , aby byli jiní šťastní...jo..tak to prožívám také..mám ohromnou radost, když se někomu něco podaří , po čem toužil...mám radost, když někdo hodně nešťastný má už důvod se smát :))) a ničí mě to stejně jako tebe..jsme asi opravdu moc citliví..spíše vnímaví.., vidíme i to , co bychom vidět nemuseli :(
puero: netvrdím že není den ani noc, jen že není nic mezi tím - jen naše snění, kdy vypneme..láska 1, láska 2, to se hodně těžce vysvětluje..je to silnější než já :) a pozor, žádnou nemoc nemám, nedělám za ničím tečku, naopak..děkuji ti ale za komentář :0)
Máš nemoc, jakou mají historikové, kteří si myslí, že epochy a události měly nějaký začátek a konec. Že středověk skončil oběvením Ameriky, že Francouzská revoluce začala dobytím Bastily, že bylo Československo rozděleno........ ne nebylo. Leda papírově.
A není ani den a noc. Jen přiměřeně osvětlený den? Láska 1 a láska 2? Hmmm, jsem v koncích.
A není ani den a noc. Jen přiměřeně osvětlený den? Láska 1 a láska 2? Hmmm, jsem v koncích.
Devils_PIMP: ano, je to trochu nadnesené, ale občas mám opravdu pocit že mi pukne srdce, neboť rodina kterou miluji má spoustu starosti a stresu a já to tak nechci..jsem asi moc citlivá, ale už i v práci mě ty nefér myšlenky honí a občas mi ukapne slza...děkuji ti za komentář :)
DDD: Tady by se měli zavest nějaké palce nahoru (y) souhlas s tebou DDD
Hele - když je někdo na chodníku hanby, tak se s ním nedá komunikovat? To je škoda... No - každopádně - nemám ve zvyku lichotit. Tohle je prostě náčelníkův styl. Jasný, přímočarý, nekomplikovaný, na nic si nehraje. Takhle píše, co pamatuju. Po přečtení řady místních výtvorů se člověk kolikrát bojí jít po ulici, protože má strach, že autor bude viset na nejbližší lampě. Náčelník dovede psát tak, že to nikoho nezatěžuje a přitom to (aspoň ve mně) vždycky něco zanechá. Nikdo jinej tady nic podobného netvoří - a mně je to sympatický. Rád ho čtu. Neunavuje mě to :-)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Emis [18], Madeline M. [16], Coroner [16], Filth [14], Whetley [13], xardasxx [10], Idara [10], Z(a)tracená Duše [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

