přidáno 07.06.2012
hodnoceno 7
čteno 1349(8)
posláno 0
Slunce nad obzorem svítí
luční kvítí se za ním obrací
lidé v trávě leží
paprsky k sobě lákají

Jen jeden se jim vymyká
všeobecný klid odmítá
starostmi je obklopen
bolestí a bídou zaplněn

Neví nic o radosti
vše se mu ztrácí
tam někde v dali
zapomněl jak žít.

Ve vzpomínkách se ztratil
dlouhou čáru nakreslil
za svým bytím
čekajíc na setkání se stářím.

ikonka sbírka Ze sbírky: Na louce zelene
přidáno 13.08.2012 - 10:17
Hmm... Bohužel pravda... Radši na to nebudu myslet...Pěkné
přidáno 22.06.2012 - 23:33
Lössenie Eruzel: ano člověk je stár tolik na kolik se cítí
přidáno 08.06.2012 - 12:17
poprvé jsem začala řešit stárnutí asi v devatenácti...dnes mi to přijde legrační, já se rozhodla nestárnout
přidáno 08.06.2012 - 00:18
ŽblaBuňka: taron: já vim tak trochu je to o mé a jak si sebe představuji stárnout
přidáno 07.06.2012 - 23:10
Jo..
přidáno 07.06.2012 - 21:23
... proč tak smutné, i stáří umí být pěkné.
přidáno 07.06.2012 - 16:47
Par kotrmelcu jsem udelal - ale ani nahodou jich nebylomtolik jakomdrive - tve zatim nejlepsi

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
stárnutí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : navždy spolu
Předchozí dílo autora : Kouzlo svíce

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming