Tak ta fotka je úžasná...listí jako na podzim dole a na větvích jako na jaře...je božská....a to světlo tam , líbí ..taky se bojím přeskakovat potok , ale co víc se může stát , než , že se namočíme ? :)
Zažili jste spolu asi krásnou chvilku :)

Konec by mi uponě stacil / na horor to ma statnou gradaci / ale nten sen bych vazne nechtel

a klidně v ní nalézám prvoplánovou myšlenku, tu čistou , tu o které nemáme šanci pochybovat a která je i ve své skaženosti čistá a na cestě k ústům, k rukám, k nohám, k aktu.. se kroutí a bortí a vrací ke zrodu a stydí se a je na sebe hrdá.. teda i tohle mě napadlo.. díky tomuhle počinu..

..je dobré mít svá místa, a nebo alespoň jedno zákoutí, kam se můžeme utéct.. a že je jedno i zde, je príma.. díky Psancům..psavcům..¨nám všem.....

valemart: souhlasím s tebou a zároveň malinko oponuji, protože dost věci si tvoříme, vybírame sami :-) já děkuji

jen kdybychom jsme si mohli, občas „ty“ chvíle určovat mi samotní... mám rád to co mě přiměje k zamyšlení.. děkuju...

nevím proč, ale kdybych byl malíř, vytvořil bych podle této básně obraz - úplně ho vidím :-)

Moc pěkná :-)

Měl jsem kamaráda, který nejenže se tomu rychlému zoufalému světu nepřizpůsobil, ale dokonce ho dovedl přizpůsobit sobě. A navíc u toho ani nepůsobil jako blázen. Já o tomhle můžu jenom snít ...ale už aspoň vím, že to jde :-)

Yasmin: Yana: taron: Mlčenlivý: Lössenie Eruzel: Cvokhauz: děkuju :-)

líbí se mi...připomíná mi přeskakování potoků, zarostlé zahrady a jaro

To nebo je tam jaksi navic a trochu tu rozvrstvy pomaha to pri cteni

Kdo hleda najde a sepsano je to auy velmi hezky

Po hooodně dlouhé době bych měl malé výhrady a to ke struktuře zvláště pak 2. sloky - tam je to s tím tulákě moc dlouhé - ten nápad by zde zasloužil lepší zpracování. Jinak obsahově se mi líbí velmi

Makyna: Makyna: Boříme svůj svět, svojí budoucnost. Stínohry a takový ty věci. To, týkající se Nirvany, beru jako obří kompliment.

taron: A to je zajímavé jen proto, že je to pravda. Nelžeme si a víme to o sobě. Bez přetvářky. Nasranej Mrkev a tak, kterej sem tam zařve na psa co se mu plete pod nohy a pak emaří na lavičce několik metrů od nás, sluchátka v uších, flašku v ruce, výraz masového vraha a jakmile někdo naruší jeho osobní prostor, fakuje celej svět. A pak smích a všechno to okolo. Žijeme spolu, přestože se nesnášíme, protože je to sranda. Teda asi.

..nemyslím si, že tímhle svět boříme..jen žijeme..každý si něčím projde, něčím nemorálním, zkaženým, nevděčným a hanebným..je to vývoj, kterým je třeba se protlouci...tvoje báseň je úžasná, moc by se hodila jako text k písni - hodit do AJ..pocity z ní jen tkví a každý v tom najde kousek svého názoru..
jo : Ničíme svět. Protože on ničí nás. Zahání nás do koutů. Do koutů, kam chodí ti ostatní, normální lidi na hajzl. Něco jako my za most. - normální lidi? Hážeš se tedy do toho pytle nenormálních? Né...už jen, že o tom dokážeš takhle sebejistě psát a rozčilovat se nad tím..nevím, mě se to líbí, připomíná mi to text Nirvany.. :)

Všem moc děkuji za názory a komentáře. Ve skutečnosti je to o dívce kterou moc dobře znám, je komplikovaná stejně jako příběh v mé básni, a skutečně sama neví co chce. Taky to má vypovídat o vztazích mezi lidmi, o vzájemném nepochopení. Doufám že to umělé není protože je to popis skutečného dění.

taron: to už je pak poezie fénixů ... ;)

taron: děkuji a slibuji, že nastává doba kladných děl :)