téééda čééče, četla jedním dechem, kde se bere tak hluboká zkušenost v devatenáctiletým klukovi, je mi záhadou, teda příjemnou záhadou, jo popsals ten zku...nej život dokonale..!
Zaujalo mě to. Mám rád takovéhle psychologické čtení. Se spoustou věcí souhlasím. Ale jako chlap, co za třiadvacet let života nedokázal vytvořit žádnej vztah a ještě se k tomu veřejně přizná, bych to asi neměl hodnotit... Přec musím říct, že se mi to dobře četlo a s velkým zájmem jsem to přečet od začátku až do konce, což je pro autora delšího textu vlastně pochvala, když se jeho dílo čte od začátku až do konce a neuteče se od něj po třech větách... Stručně a jasně: Dobře Ty!
Trošku bych zapracoval na provázání veršů mezi sebou, ale jinak ok :-)
LUKiO: Tak to je mi opravdu líto, že ještě u čtenářů existují takové asociace. Škoda, no. Snad příště.
Hm, asi se mi to líbilo víc bez posledního řádku. Ale je to tvá báseň.
Nádhera. Máš neskutečný talent. Opravdu. Tvé básně jsou krásné příběhy, které baví číst. Dáváš do toho svou duši a to je nejvíc! Vždy si Tě budu rád číst.
a tak jsme svátí,
zlití jak zákon káže
My i ony,
vždyť dívky tak žijí taky...
Ze zásob duševní ekvipáže,
letí citové feromony
uskladněné lásky,
sfouknuté muži, jako Nagasaki.
zlití jak zákon káže
My i ony,
vždyť dívky tak žijí taky...
Ze zásob duševní ekvipáže,
letí citové feromony
uskladněné lásky,
sfouknuté muži, jako Nagasaki.
básnicky je to blbina. klišé, opakující se slova, rým s rýmou. Napsané za dvě minuty, ne-li za menší dobu. Jednoduchoučká jako ropák, tedy, stačí jen smíchat víno a kofolu, dolít pivem a člověk se raduje až do rána. Žádné umění, zkrátka lidový mix. Neboli mišmaš?
...a později dopoledne přichází kocovina.
Člověk pořád miluje, ale z těch ropáků ho bolí hlava.
...a později dopoledne přichází kocovina.
Člověk pořád miluje, ale z těch ropáků ho bolí hlava.
Já se neusmívám nazpátek, ale většinou na pátek. :) Hleď kupředu! :)
..uzlíčky nervů? - někdy snad, nebo spíš některé snad, já bych se spíš přikláněl k té průtrži. ;o))))
Martenin: ..v patnácti letech? Já doufám, že ne.. /jinak děkuju..
Yana: děkuju moc, vážim si každýho Tvýho komentáře a myslím si, že moc dobře víš, jak je básnička myšlená a já moc dobře vím, že Ty jí chápeš. Děkuju!

