Slzy dobré naděje

Vítr fouká do vlasů
jména lásek co skočily ze srázu
jak příjemné
slyšet
že nejsi mezi nima

Zmizels
ještě když mlha bojovala s vodní hladinou
vypitá sedmička vína
rozestlaná postel
a já v polospánku
chrabře bojující s nočníma můrama

Již vítr přestal vát
volám ze srázu tvé jméno
a vrací se mi
nastokrát

můra probuzení
nabrala spád

pláči do voňavého povlečení

a ty ?

s klidem usínáš

...
stromy jsou v květu
mají jablka
opadávají
a
nic na nich není

prosíš o odpuštění
můj klíč k srdci si hodil do kanálu

teď ho má jiný