Hezká báseň, musím říct, že ty rýmované já mám raději, i když tobě volný verš jde celkem hezky. Možná bych uvítal i ještě trochu více rýmů, ale pěkné, zvolila jsi i hezké, neohrané verše..

Lásky/krásky to mně vůbec neruší. Ani objetí/dojetí. S rytmem je to slabší. Ale to se dá časem doladit, pokud nepovažuješ to, co napíšeš(tak jako někteří jiní) za své dítě, kterému by ublížila pozitivní změna.

úprimnú sústrasť... krásna báseň

Pěkná myšlenka v závěru :-)

Smutná krása ...

slova ÚTĚCHY jsou MARNÁ...bolí to a bolí a nikdy nepřebolí... mám v očích slzy a taky tam vidím svého otce...už jsem to tu někdy psala,chodívala jsem jako holčička často s ním na hřbitov zapalovat svíčky a vždy mě velmi zaujal otcův podivný smutek...takový zvláštní, nevyslovitelný...vnímala jsem ho a on to ani neví a netuší, nebo možná už v nebíčku ví, on ho přenášel na mne...ale ten pravý smutek, ten, jako měl on jsem sama zažila až zemřel, takže teď chodívám na stejné místo s prožívám, co prožíval on, jak divné a zároveň ironické...
raděj tam nechodím a s dětmi ještě neraději.

fíha. Homére trvalo mi to, ale tvá díla jsou fakt dobrá...asi jsem jim konečně přišla na chuť :))
a Puerův koment? - prostě úžasné:)

Děláš, jak kdyby byl sex nějakou společenskou nezbytností. Jako když si před dvěmasty lety nevzal muž do divadla klobouk. Nemít sex týden a člověk je znemožněn, trapné faux pas, nemít sex déle, lépe lhát a nepřiznat se. Být panic - to už se nedá vyznat ani ve zpovědnici.

povedená

Viviana Mori.máš pravdu opravil jsem dik,za koment

No vidíte a mě se zase nejvíc líbí ten začátek... :))
Poslouchám útržky vět
jen z těch se skládá svět
když jen stíny mně poví
"Dobrý den..."

krása....
dlouho jsi tu nebyla? Co malej : už je velkej, já vím :)))
A doufám, že mamku pořádně zlobí :) To musí být - to dokazuje, že je zdravej, možná někdy až moc :)))

...

Nefiltrovaná odpověď, zajímavé

..tence křehce hezké.. :-)

Ale jo, Kosheen jde

..je za bránou Věčnosti, tam kde spočívá poslední Tajemství života, kde duše jsou osvobozeny od neklidného dechu, rozplynuty v slunci.... upřímnou soustrast..

To je neuvěřitelný, já v tom vidím ženskou v šatech!

Viviana Mori: mám s tímto autorem léta létoucí podobnou zkušenost přesto ho ráda čtu

Prachmatické. Tak to mám ostatně rád.