|
|
Kdesi v mlze
chladného jitra
promilované noci
vnímám samu sebe
jako nejasný bolestivý odraz
Odraz nás
když se probouzíme
s duševní kocovinou
každá ve své posteli...
/neplač, to se stává/
Na rtech mezi třísly
zadřené všchny strachy a hříchy
tak jak's mě je naučila...
cigaretový kouř mlčí
v náruči choulí se mi nedělní stesk
Všechna okna jsou slepá
na chodníku povaluje se čas
společně s letadly, ostružinami
a černobílou fotkou z roku 89
na které nejsem /nikdy nebudu/
má lásko
chladného jitra
promilované noci
vnímám samu sebe
jako nejasný bolestivý odraz
Odraz nás
když se probouzíme
s duševní kocovinou
každá ve své posteli...
/neplač, to se stává/
Na rtech mezi třísly
zadřené všchny strachy a hříchy
tak jak's mě je naučila...
cigaretový kouř mlčí
v náruči choulí se mi nedělní stesk
Všechna okna jsou slepá
na chodníku povaluje se čas
společně s letadly, ostružinami
a černobílou fotkou z roku 89
na které nejsem /nikdy nebudu/
má lásko
krásná, jak už bylo řečeno... a nebuď smutná, i když ti černá jistě sluší
Krásná... a smutná. nebuď smutná black, nesluší ti to. ;)
No ale jestli mám hodnotit poezii, tak je to fakt úúúžasné :)
No ale jestli mám hodnotit poezii, tak je to fakt úúúžasné :)
Na rtech mezi třísly
zadřené všechny strachy a hříchy
tak jak's mě je naučila...
vybornyy
zadřené všechny strachy a hříchy
tak jak's mě je naučila...
vybornyy
Housenka
Souhlasím s Delivery.. fakt povedený..:-)
ten konec se mi strasne libiii..
Všechna okna jsou slepá
na chodníku povaluje se čas
společně s letadly, ostružinami
a černobílou fotkou z roku 89
na které nejsem /nikdy nebudu/
..
nejvic
t
Všechna okna jsou slepá
na chodníku povaluje se čas
společně s letadly, ostružinami
a černobílou fotkou z roku 89
na které nejsem /nikdy nebudu/
..
nejvic
t
89. na ktere nejsem. nikdy nebudu.
to chapu tak- ze nektery veci v zivote tezko ovlivnime.
to chapu tak- ze nektery veci v zivote tezko ovlivnime.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jak pěkně křičí to... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Slepá...
Předchozí dílo autora : Má múzo, kde jsi?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Jakub Soumrak» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.

