

hm..připomnělo mi to jednu mou báseň....ale ta byla s patosem :)))
pěkné, fakt, nějak jsem ji přehlídla :)
pěkné, fakt, nějak jsem ji přehlídla :)


Já bych řekl, že k básním to patří určitě - volný rým se tomu říká. Má to rytmus i nápad a celkově se mi to líbí víc než tvoje povídka. :)


krásná báseň...i manžel to říkal :) Začátek se pomalu rozjíždí, pak ten prostředek jakoby nás lákal do vzdušných sfér a konec nám krásně ukazuje, že tys tam prostě byla. Takže jsi nás lákala k sobě :) prožít to, cos prožívala ty...a to se ti myslím velmi podařeně povedlo :)


Tercice132: Taky jsem si říkala, ze na báseň je to moc, no, bez rýmů, ale nenapadlo mě, kam to spíš zařadit... děkuji


bytí je jsoucno, které už má svou hmotnou podobu, čili je to to co už hmotně existuje, ale jsoucno je to co existuje dosud nehmotně.


možná až ten pokoj v duši budeš mít, přestaneš, číst, psát, hledat, já osobně mám ráda takové duše...je to známka toho že nad sebou přemýšlíš, že nejsi jednoduchá osobnost, takovým je totiž vše naprosto jasné, pravda, takoví lidé jsou sami se sebou spokojení, ale jejich prožívání, to bys asi nechtěla, máš nádherný bohatý vnitřní život, zaujal mě název a pak celá zpověď


úplně mi to vzala mannaz, přesně jsem chtěla napsat super vyjádření, vnímání všemi smysly, to je láska ta stoletá..., jako ten starý dub co ji chrání


Devils_PIMP: Mé básně nejspíš nikdy nebudou dokonalé. Ale možná je to i tím, jak se to čte. :)