Na věky nebezpečnou

taron:
Naději zabít nelze přec,
ta poslední prý zmírá,
snad spí, však ne jak umrlec,
s ní láska Tvá i víra...

Až přijde čas, zas vzbudí se
to trio nejsvětější
a rázem v srdci ožije,
zkrášlí Ti život zdejší!
:-)))

Amelie M.: Děkuji :)

.. tak teď mi přeběhl mráz po zádech.. ten konec.. uch.. ale tenhle typ básní mám ráda.. pěkná je taron.. cítím s tebou..

Smutná a pěkná ... :-)

Děkuji všem za krásné komentáře, děkuji.

Po každé černé noci vyjde zářný den,
uprostřed noci netruchli jen,
s ránem přijde sluneční rytíř,
a ty s radostí zjistíš,
že zase láskou záříš :D

ne, tomu nemůžu věřit, ale jako poezie je to krásné, bolavé a rozervané, asi ano, v takovém stavu vznikají dobrá díla

źamrazilo mě , hořkosmutná, krásné přirovnání )

hodně smutná, hodně krásná ...
tak stiskni spoušť - třeba se ti uleví ...