Tahle je bezvadná. Jen bych snad vynechal slovo Marně.

Píšeš skvěle, děvče. Já u porodů nebyl, tenkrát to nebylo ve zvyku, ale nevím, jestli každý muž je pro rodičku oporou, tak jak se dnes na tom bazíruje. Vím, že plno mužů si po tom zážitku zoškliví to, co nás lákalo a těšilo na ženě.

Tohle je na životě smutné.. když nás postaví do role, kdy jsme nuceni přihlížet zlu.. I když mě ten druhý voják, s hlasem plným pochopení, silně namíchl, svou neschopností, alespon se pokusit zabránit zlu, dokážu jeho jednání pochopit..

Vidíš? Až k takovému zamyšlení mě to dovedlo :))

prostějanek: na odrazování jsou myslím jiní experti :)) jak vidíš, byla to docela legrace .. :))

:D jak odradit možná budoucí maminky :D

loner: to mě upřímně těší, zvlášt od muže, děkuju :-)

Psavec: děkuji :)

Carlosek: aby ne.. četla jsem tvé Na křídlech .. ;) díky

DDD: ale jo, podobnosti v takových situacích nejsou čistě náhodné, myslím. U nás ten druhý probíhal také obdobně, jako u vás, na sále jsme se moc neohřáli, skoro jsme tam, díky šampionovi nedojeli, tak nějak měl pořád dost času.. O tom zase třeba někdy příště :))

Díky za komentík.

Orionka: Yana: Děkuji, jsem ráda, že se líbí.

libí

Dokonalá ... a ta hudba k tomu, úplně cítím ten obraz, ten částečný smutek, zatím teplý vzduch s příslibem a vůní podzimu a všude kolem papírové vlaštovky... :)

Devils_PIMP: I tak díky za komentář, pro příště se nad tím zamyslím :)
A vůbec, díky všem, překvapilo mě množství komentářů :)

Taky se mi líbí, hlavně poslední dva verše.

je moc příjemně napsána, žádný patos a kupa zármutku, povedená

trochu tajemství je příjemné, obklopuje celý náš dům, dům v bývalých sudetech odkud byla odsunuta celá rodina, znám i jejich jméno, jinak nic, ale spousta se toho dá vyfantazírovat, připomíná mi tedy báseň i moji situaci, na jednom místě v zahradě možná máme poklad:-)něco tam určitě je, nechci to vědět, naopak. A když byly děti malé zahrabaly cosi do země, bohužel když se kopal bazén tak to bagřík vyhrabal, škoda, mělo to tam zůstat, jsem jednoznačně pro to co má zůstat skryto ať zůstane, možná jednou přijde zvědavec a možná že vypustí něco zlého, něco co nechceme vědět, na druhou stranu možná bude milionář a mně by se nejvíce líbilo kdyby jen objevil třeba básně, někoho kdo je do toho kufru schoval, dej na půdu kufr se svými básničkami, budou tam dva

Líbí...

Salek lonerovy kavy ... Hezke :)

Jo, silně mi to něco připomíná. To bylo řečí o otci u porodu, opoře, podpoře, jak je to všecko důležitý a tak... ( nechci to až tak zlehčovat - asi je) - a když na to přišlo, nejčastější manželčina věta zněla: "Prosímtě, nech mě na pokoji. Radši se někam ukliď" Takže, vybaven několika nejrůznějšími masážními nárychtuňky, které jsem nafasoval od sester, jakože se budou hodit, jsem se za těch bezmála dvanáct hodin aspoň dokonale namasíroval. Jenom manželku jsem skoro neviděl. Ta se totiž zavřela do sprchy a v podstatě nevycházela :-) Ale jo - pak už to bylo krásný a jsem rád, že jsem tam byl.
Podruhé to už pak byl jinej cvrkot. Když jsem tenkrát šel zaplatit pětistovku za otce u porodu, bylo mi řečeno, že za tu chvilku, kterou jsem tam strávil, jim je trapné si vůbec něco brát a poslali mě pryč :-)

Krásné - chápu!