casa.de.locos: 1.6. mi bylo 41.

puero: GPT je komerční, napsal jsem Gemini, když už ty moje sračky poslední dobou nikdo nekomentuje, lidi už jsou ze mě asi unavení, nebo to fakt stojí za hovno. AI se nadchne pro každou blbost. Zlatej starej svět bez mobilů. Díla na psance jsem chodil přepisovat na net do knihovny, A Indii, Peru, Patagonii, Laos s Thajskem a Kambodžou, Zéland, Nepál a já nevím, co všechno jsme stihnuli procestovat bez mapy v mobilu a bookingu. Nostalgie mě asi sejmula.

puero: no právě, podle mě je to něco od Tima, jak nad tím přemýšlím, ale nic jsem nedohledal, buď mě inspirovalo to slovo odlívat, nebo jsem si napsal celou tu první větu a pak zbytek doplnil později

Povědomé to je, ale nevím odkud. Vidím město veliké, jehož vysoké pece hvězd se budou dotýkati a zpocení borci u odpichu proklaté vedro proklínati budou

až výjdou

k půllitru
Radegastu

a slunce jim bude svítit

do ksichtu.

(Libuše The Kněžna)

Huff

Antický otec evropské poezie si oblíbil GPT chat.

miluju název, je takový všeříkající, dá se s ním dobře ztotožnit.

puero: dílo to není protože ještě není hotové

puero: konec v závorce je přímá citace anety langerové, z písně křídla motýlí, jako takový tematický vtípek.

a ano, je to trochu záměr, je to inspirováno příběhem chlapečka který tak moc chtěl vědět jestli ho motýli které vychoval od housenky poznávají, že jim způsobil mírné transgenerační trauma, aby to zjistil, viz tento poněkud bulvarizující text https://medium.com/@zehraanjum210/how-a-10-year-old-boys-butterf
ly-experiment-silently-rewrote-what-we-know-about-memory-1c1b18a
f9fe1

Velmi zdařilá věc. Pročs to nedala jako dílo, nýbrž jako deník? Konec v závorce taky obstojí i bez závorky - má to svou jelení hloubku, ale nejvíc jsem se pozastavil nad obrazem poslední sloky (poslední mimo té v závorce). Nevím, jestli to tak bylo myšleno, ale ve mě to vyvolalo obrázek efektu motýlích křídel a přišlo mi, že je to jednak dost trefné, jednak dost originální, že taky tahle láska, tyhle dávné generace jsou počátečními impulzy budoucích vzdálených katastrof a v tomhle básnickém obratu mi to přišlou kouzelně vyjádřené. Byl to záměr?

KarelVrba: Děkuji za vysvětlení situace a pocitu, který k tomu vyjádření vedl. Teď mi to dává větší smysl a jsem rád/a, že už jste na tom lépe.

"Neberte život tak vážně, stejně z něj nevyváznete živí." Jan Werich

Singularis: Takto do hloubky jsem při psaní citátu nešel, ctím samozřejmě Váš názor, Váš úhel pohledu. V době, kdy jsem jej psal jsem byl po zdravotní stránce na tom špatně, a k tomu všichni v rodině už tu také nebyli a já jsem se opravdu cítil v ulitě, díky níž jsem se nehnul z místa a v myšlenkách mě to vracelo do minulosti, kdy tu všichni byli a bylo to krásnější.

V podstatě jde o víru v posmrtný život, ale mně přirovnávat smrt k osvobození nepasuje. Jednak by to umožnilo strůjcům hromadného vyvražďování obhajovat svoje konání tím, že lidem „přinášejí svobodu“, a jednak si svobodu představuji jako možnost zodpovědné volby mezi mnoha možnostmi, a ať už použiji ateistickou představu o posmrtném životě nebo nějakou mně známou náboženskou, nenapadá mě žádná, v níž by člověk měl po smrti víc možností než za života; v té ateistické nemá možnosti žádné, v náboženských zase bývá k něčemu konkrétnímu odsouzen, takže si stejně nemůže zvolit. Takže s implikacemi tohoto citátu ze svého úhlu pohledu nesouhlasím.

Prosím tě, copak psaní...Někteří spolu i mrdají a nemyslí to vážně. Smaž ji a zablokuj, jestli tě to udržuje v nějaké plané naději.

Singularis: Lidské životy jsou samy o sobě nepředvídatelné ... Někdy přijde situace o které ani netušíme že existuje či se může stát... A tom jsou naše životy a osudy zvláštní krásné a zajímavé ...

To je mezilidská situace, která mi připadne zvláštní a zajímavá. Nikdy by mě nenapadlo, že vážný vztah může vyrůst z „flirtu“, já bych očekával/a, že je to něco, co musí oba od počátku chtít a smyslem zdržování je toho druhého poznat, sblížit se a posoudit se.

A co já?
Doufám, že se s No1
Společně rozplyneme
Jako duha ...

Jop, ty chvíle a chvilinky jsou boží ...

Jop