Příjemné čtení, vjemy z této básně by skutečně bylo možné ždímat.. :)
Jenom bych si dovolil otázečku - jak je myšlena žárlivost nebes? Na co žárlí? :)

No, roztomilá říkanka tak do slabikáře ;-) Popř. k ptačím ilustracím do dětských knih :-) Jinak ale bacha na počet slabik.

Také o psaní haiku také nic nevím, ale trochu mě znevýhodňuje to, že nevím ani nic o čtení haiku...

Jinak, po zamyšlení mi tato báseň připomněla tu známou kost, kterou ve filmu "2001: Vesmírná odyssea" vyhodil do vzduchu nějaký lidoop a proměnila se v kosmickou loď.

Chápu tu básničku tak, že vypravěčka sedí někde schovaná před bouřkou s dvěma lidma, co jsou emočně docela na dně - jeden z nich je smutný z nesplněné touhy a druhý je je frustrovaný, že se bál říci druhému něco upřímného..
PS: Hoří ve smyslu, že jsou horké.. To bych ještě uznal. :-)

Jiří Turner: Já rytmiku chápu, neboj. Tohle mi při psaní jaksi ujelo, ani jsem si toho potom nevšiml. Zkusím tam ještě udělat úpravu, ale jednotné číslo mi tam bohužel tematicky nesedí.

Tak to je opravdu hodně šroubované ... Oceňuji odvahu sem takový polotovar dát ... ;-)

krásná, ale zdá se mi smutná...

tak nějak mi dnes padla do noty... krásně plyne...

Taková roztomilá a sladká básnička, no ... :-) Spíš dětsky kouzelná, než dospěle zamilovaná ... Nebo prostě mně to tak přijde :-) Jinak by měla mít silnější formu i slovní zásobu.

Je pěkná. Sice v ní není nic objevného, ale zcela ohrané to také ještě není ;-) Zní dobře :-)

Krásné svou zastaralostí. Jako by se báseň našla na půdě z 90. let 19. století.))

Jak už se vyjadřovala Zamila, je dobré, když se zvolí nějaký rytmický vzorec, dotáhnout ho dokonce. Není to jen počet slabik v rýmovaných verších (mnohdy to ani tak být nemusí), ale přízvuk a s tím související délka slov uvnitř verše. Dá se to demonstrovat na 2.verši 2. sloky, který není úplně rytmický. Jenom zkusmo použij: "proč já vlastně věřím v duši?". Pokud ti to zní lépe, snadno vyvodíš tu zákonitost, pokud ne, tak to neřeš.:)

Myslím, že začínáš psát zajímavou a docela "dospělou" poezii, ale připadá mi, že jí chybí ten "sitzfleisch", tedy dotvoření a vlastní korektura. Na druhou stranu jsem měl v tvém věku také pocit, že poezie je to, co z člověka spontánně vypadne a jakýkoli další zásah je "zločin":)

Láska je vskutku tvrdá a velmi návyková droga. Skutečnost, že je povolená, neznamená, že není nebezpečná. Právě naopak. :)

Kdybych se vyjadřoval k této úvaze jako příspěvku šestnáctiletého autora, byl bych asi málo kritický. U zkušeného autora bych předpokládal lepší formu. Principiálně tomu rozumím, ale je to taková trochu změť názorů a pocitů. Úvaha by měla přeci jenom odněkud někam vést svého čtenáře. V tomto případě, jak název naznačuje, by měla být o rasismu a náhledu na něj z hlediska víry a náboženství.

Pěkný a sladký vyznání - takže tak by to šlo. Ale jako básnické dílo už to lehce pokulhává v originalitě, no. PS: Už jsem myslela, že tam bude "v hlásku" :-D Za rýmy "lásku-pásku" se tady kdysi vraždilo :-D

Ghost writer: je mi potěšením :-)

Zamila:Velice děkuji za hezká slova :-)

Obě úvahy jsou hodně zajímavé, přínosné a ... diskutabilní ;-) A Singularis mě teda dostal :-D Viz: "Spousta lidí by dnes nejraději lovila mamuty, ale lovce mamutů dnes nikdo nezaměstná, takže místo toho programují aplikace na iPhone." :-D Ty máš někdy fakt úžasný ... teze ? :-D ;-)

Jinak souhlasím víceméně s oběma ;-) Ono to totiž jde :-) A zabíjení ? Za vysoký cíle se válčilo odjakživa, třeba to prostě jenom dělá chlapa chlapem, dodává mu to hrdosti a cti, kterou si v životě nedokáže opatřit jinak. Popř. je bojovnej typ, popř. má vysoký požadavky spravedlnosti, popř. se cítí jako někdo víc, vyšší"rasa" ? Kdo ví. Třeba se prostě jen v lidech probouzí živočišnost. A ta spjatá s bojem za "vyšší principy" dělá to, co se ve světě děje.

Třeba se nám, Evropanům, zkrátka jen vrací minulá kolonizace. Křižáci vlastně dělali to samý. Ale žádná víra není špatná a nenese plnou zodpovědnost, jde jen a pouze o to, co jeden považuje za "vyšší princip". Popř. je tu i snaha zbavit se "lepších, úspěšnějších". Vždyť kupříkladu Blízký východ se značně rozvíjel, zatímco Evropa neznala řadu jeho výdobytků. Pak začala stagnace a s ní váhání, zda si vzít něco nového ze Západu nebo se držet islámu a vše nové zavrhnout jako novátorskou bid´u od západních neznabohů ...

To je moc dobrý ! Líbí se mi :-) Je v tom teda pěkná halda smutku ... První strofa je ale sakra skvělá ! :-)

Homér: :-D :-)