 21.07.2015 4 983(9) 0 |
Báseň ....
co znamená pro každého z nás...
je v ní okamžik citu ...napíšeme bez rozmyslu , co nás trápí.
Nikdo nechce v tu chvíli umělecké dílo vytvořit.
Najednou sedíš a myšlenky se hrnou ....
Město zahalilo se do kapek deště
jdeš ,vyhlížíš dávnou lásku, uvidím ho ještě ...
spousta let uběhla co jsme se viděli
tenkrát těla byla mládím zmámená, nevinná
my pod stromem spolu v objetí seděli...
Přichází ...srdce bije rychleji, mozek nevnímá
Jde mi naproti ...muž , jehož zralost signály vysílá
sedneme si jako kdysi, v povídání úcta k životu je
jsme už dospělí, už neplýtvá se energie
Zjistíš, jak život s naším osudem si pohrál
jsme pro sebe svatý grál
vraťme se k bezstarostným idejím ,
pojď...já tvou a ty mým
naplníme touhy dětí, plné iluzí
snem, kdy poprvé se milují...
co znamená pro každého z nás...
je v ní okamžik citu ...napíšeme bez rozmyslu , co nás trápí.
Nikdo nechce v tu chvíli umělecké dílo vytvořit.
Najednou sedíš a myšlenky se hrnou ....
Město zahalilo se do kapek deště
jdeš ,vyhlížíš dávnou lásku, uvidím ho ještě ...
spousta let uběhla co jsme se viděli
tenkrát těla byla mládím zmámená, nevinná
my pod stromem spolu v objetí seděli...
Přichází ...srdce bije rychleji, mozek nevnímá
Jde mi naproti ...muž , jehož zralost signály vysílá
sedneme si jako kdysi, v povídání úcta k životu je
jsme už dospělí, už neplýtvá se energie
Zjistíš, jak život s naším osudem si pohrál
jsme pro sebe svatý grál
vraťme se k bezstarostným idejím ,
pojď...já tvou a ty mým
naplníme touhy dětí, plné iluzí
snem, kdy poprvé se milují...
26.07.2015 - 16:22Zamila
Líbí se mi to: "sedneme si jako kdysi, v povídání úcta k životu je - jsme už dospělí, už neplýtvá se energie".
Jinak je to pro mě spíš próza, v té by se ale spíše snesl třeba takový obraz svatého grálu ... :-) Tady působí trochu cize.
Jinak je to pro mě spíš próza, v té by se ale spíše snesl třeba takový obraz svatého grálu ... :-) Tady působí trochu cize.
21.07.2015 - 18:05Srcem Psance psané jest... pekne...jeste raz si to prectu ...ma to myslenku...:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
vraťme čas : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : zmatek v citech
Předchozí dílo autora : asi jen tak
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
PiperNeasi, Jakub,» narozeniny
Helee [15], Lixandra [13], Martenin [13], plavoc [12], kofinonpoet [12], Oiniké [10], Debie [10], archibald [8], Fatr [3]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
