Večer

odkládám chápání, prostě se mi líbí

Druhá je skvělá..:)

Chápu tu básničku tak, že vypravěčka sedí někde schovaná před bouřkou s dvěma lidma, co jsou emočně docela na dně - jeden z nich je smutný z nesplněné touhy a druhý je je frustrovaný, že se bál říci druhému něco upřímného..
PS: Hoří ve smyslu, že jsou horké.. To bych ještě uznal. :-)

Líbí se mi celá. A chápu to tak, že slzy hoří bolestí a pak padaj po šutrech ;-) Takže "hořet" vlastně můžou. Celkově je to fajn poezie, žádnej velkej zázrak originality, ale tuctový to taky neni :-) Možná je škoda, že i poslední verš končí na "á/a", ale je to Tvůj verš ;-)

V té první strofě mi to tam jaksi nesedí u toho kamene. Jak může něco hořet „po“ kameni? Nebo to mám chápat jinak? Druhá strofa je moc hezká a četla se krásně. ;-)

hezká , zvl. druhá sloka mě oslovila...