Náčelník Holá Ruka: Tak jestli to připomnělo Plíhala, to mě velmi těší. :-)

PrimaDen: Díky za nakouknutí.

Strašně si to zaslouží komentář, neb se mi to hodně libí, ale jsem zcela prost slov.

taron: Rovnoběžky (to jsou vlastně koleje) se protínají v nekonečnu, tak nás to učili ve škole. Vidělas to někdy?
Kdo ví, možná na onom světě...
Dík.

Vidíš! Tady máš řádkování skvěle! I celá ta báseň je vážně perfektní - omšelý motiv neotřele podaný.

Silná báseň na nebásníka. Taky líbí

taron: Děkuji za komentář. Nejsem básník, proto mé verše kulhají, s veršíky snažím se jen lehce hrát, protože poezii mám hrozně ráda. Snad jednou opravdu má ,,dílka " vyzrají.

ou, tato báseň poukazuje na široký obzor autora - tak široký má v tvém věku leda...( asi nikdo) :-)

Geniálně ztvárněný jakoby záchvat schizofrenika, co neví, kterou osobou zrovna je... - prostě úžasné, co víc napsat.

Píšeš stále stejně - zpěvně, mile.

Poklona. Ta se fakt povedla.

Líbezně popsané - dusné, do posledního řádku :)

taron: Děkuji :) A nech s toho z tou vyzrálostí nebo si začnu připadat staře :D

druhá kůže a právě ta nás ochrání...
mám z tvé básně husí kůži, je tak přirozeně pravdivá - a přitom působí tak lehce

Stará neznámá: Není to těžké ;) Kdysi mi bylo s tím pomohla porotkyně na Ortenově Kutné Hoře - Každý řádek musí mít myšlenku. Takže např. ta první strofa by třeba mohla být

Už si ani nepamatuju
že zapomínám
všechny příběhy v mojí hlavě.

Jako aby to získalo jisté napětí :)

wau, tak ta je. Hloubka a síla z ní sálá, pro mě je poslední řádek zbytečný, nekonečno vlastně není, jen teoreticky ano. Konec filozofování. Jsem skromná, mě stačí: " slíbili jim, že se dotknou...". Tečka.

První sloka úžasná, v druhé mi pokulhává rytmika, škoda, jinak je to vyzrálé dílo.

Taky nemám co vytknout, vyzrálé dílko.

Jo, pěkné, zpěvné...a milé

Náčelník Holá Ruka: Děkuji. No, radkuju podle ničeho. Na to musím přijít.

Homér: zprskaná sebehrdost