borovice: děkuju za čtení a názor, ano, s tím veršem určitě něco udělám... tohle je moc doslovné.

První je moc milý moment. Ta kouzelná dětská radost. Podobně jako polívka z mušlí.

Také přemýšlím nad prvním veršem. Tady máš, babi...:)

borovice: Ano, byl to velký plyšák, zabral celý invalidní vozík.

První text je opravdu hodně emotivní, jen ten závěr - sedí medvěd - mi přijde až tvrdý. Ale asi se jedná o maxiplyšáká, protože jinak bys napsal medvídek.

Druhý text mě nutí se usmívat, jen si představuji tu osvěžující dětskou radost.

Nejvíce se mi pro svou neotřelost líbí prostřední motiv. Vře to nad plotnou i na ní:)) Ale ještě by to něco...

A Tvé poslední je také hodně inspirativní, vlastně hodně povedené.

po západu slunce
lezou dvě mouchy -
výhled z okna

Jako dítě jsem ráda luštila všechny stopy ve sněhu. Tvůj drobnohled potěšil!

Stejně jako v roce, i v šuplíku se děje téměř čtvero ročních období. Podobný kontext motivů jsem asi ještě nečetla. Užívám si.

Karpatský: Dandy: Děkuji, pánové. Jedná se o předvánoční zážitek, ale snad je přenositelný k zimnímu období jako takovému. Mějte se krásně v tom našem novém roce:)

Ráda jsem si připomněla Tvůj skvostný cyklus - jedno příjemnější než druhé. V prvním a posledním se nejvíce nacházím.

Vydarené. Myslím, že sa dá sa vnímať aj ako život verzus smrť, či príroda verzus človek.

Gora: Vďaka Ireni.

Zajimavá.

Zajímavá a líbí.

To je jak unás na urnovém háji

Gora: Je to taková zajímavá alternativa - tak trochu masáž, ale hlavně práce s energií.
Děkuji za přečtení :-)

Miňko: Díky :-) Pro někoho jsem za magora, ale kdyby to mělo aspoň jednomu člověku něco dát...

človiček: Fajn, že na to má terapeutka přišla. Díky za krásné, trefné verše :-)

Psavec: Moc děkuji :-)

zaseja: Já též děkuji :-)

františek: Děkuji :-)