zaseja: Mlčeti Zlato: Lenča: človiček: Děkuji za přečtení a pěkné komentáře parto ;)

Ach ohýnku pod nebesy,
v tuhé šedi ledna, kde jsi?

Trhat listy z knih by se asi nemělo, ale jako symbolika je to trefné a poetické. Líbí se mi to.

Už jsem to dnes psal. Asi je úrodný den. Moc se mi líbí...

také se snažím pustit se

Byt takhle nad věcí zatím aspoň občas... Krásné

Bourat mosty
brát a nedávat
tvrdíce všem
že není z čeho.
kvičíc hlady nad
plným stolem
mrznouc u
rozpálených kamen.

Vajg snad převeze vzpomínky.
Vlak může přivést něco nové.Strhnout pach co zato nestoji.
Pěkná

Pěkná.

No myšlienky patria dňu
Duša zas noci
V rozmazanej momentke precitnutia
Skvelá,páčí sa mi.

Koala: Těší mě Tvá slova, děkuji moc :)!

Karpatský: Děkuji. Snad není lehká příliš, aby se slova neodfoukla :).

Neradostné verše.

Nádherně zachycen okamžik, kdy se zastavil čas..
Zavřu oči a mám pocit, jako bych to zažil... Těším se na další

Strohé.

Život je vagon do kterého v průběhu jízdy nastupují a vystupují noví lidé. Zastávky je nenávratně pohlcují.

Máš nápady i slovní zásobu,ale jakoby někdo (nejspíš ty sám) za tebou stál s pravítkem a pokaždé, když se chceš rozjet ti jednu fláknul. Trochu svobody do těch závitů ;)

Jo ta mě bere.

Lenča: Leni já jsem v pohodě,jen těch ošklivých vzpomínek je zatím pořád víc než těch pozitivních a prostě pořád probleskují ven :)

Znovu své Já poskládáš, lepší, silnější, moudřejší, milující, milované. Je to jen ve tvé moci, ač tomu teď zřejmě nevěříš. Píšu z vlastní zkušenosti. Drž se...