mně to připadne teda náročnější ale přesto pobavilo a ten konec je faktický...že Ty nechceš být prostě jednoduchá, což?..:-)))

pravda je tak čistá, proč by měla bolet...

Rozumím tomu....v poslední sloce se vidím taky...:-))

být jako půlnoční slib...volná...

máš pravdu... trošku jiná káva než obvykle... ale pořád stejně silná a dobrá :)

a nejúžasnější na týhle skvělý básni je ten pupík :D

čtu ji už asi po šesté... a stejně mě vždycky chytne... :)

Pěkná:-)

A jak to skončilo? Byli jste nakonec spolu? :-))

moc krásné přirovnání...děkuji:)

ano....kterým směrem je stáčena? To ví snad pouze naše srdce a to umí být velmi tajnůstkářské a zrádné.

E

A může ještě existovat Eden? Eden pro nás....Dokázali bychom ještě žít bez ochutnání plodů ze stromu poznání?

E

Tak jako předchozí díly musím chválit. Jen trošku pozor na pravopis. Když si to ještě jednozu pozorně přečteš, určitě objevíš to, co já. Ale jinak moc dobré, jen doufám, že už to není poslední díl. Hodně inspirace do dalšího pokračování!

Tak tahle se ti povedla!

perfektni...

Jako vždy u tvých povídek, atmosféra je skvělá (tady u té povídky jsem úplně viděla kavárny Starého města...), jen ta myšlenka kdyby mi pořád neunikala... Ale závěr s violoncellistou byl pěkný a hezky to zarámoval. Myslím, že ta povídka už dál nepokračuje, nebo se pletu?

V těch slzách slyším melodii nejsmutnější symfonie....
je moc pěkná...;)

mno, to jsou ti alkoholové seance:)

Netvrdím,že ti rozumím, ale možná chápu...ten zmatek.

lásky jako počasí
podzimní - nostalgické
jarní - nadějné
letní - žhavé
zimní - dlouhé
a všechny jsou nejkrásnější, když začínají