Krůpěje slz stékají po zrcadle
to malá růže pláče
trochu zvadle
když ráno vykukuje zamlžené slunce
a v noci měsíc
-je teprve v půlce-
ty slzy kanou níž a níž
lesknou a zrcadlí se
ty už to bohužel nevidíš
navěky v trávě tiše spíš
všude ticho
jen malá růže vzlyká
to ona,já ne
na samotu si zvykám
okvětní lístky obalené solí
omotané krystalem
lámou se a drolí
a já stále nic
(snad srdce někdy svolí)
to malá růže pláče
trochu zvadle
když ráno vykukuje zamlžené slunce
a v noci měsíc
-je teprve v půlce-
ty slzy kanou níž a níž
lesknou a zrcadlí se
ty už to bohužel nevidíš
navěky v trávě tiše spíš
všude ticho
jen malá růže vzlyká
to ona,já ne
na samotu si zvykám
okvětní lístky obalené solí
omotané krystalem
lámou se a drolí
a já stále nic
(snad srdce někdy svolí)
22.02.2008 15:57
O slzách píšou všichni - ale málokdy tak cituplně a přitom pravopisně správně:) ( To měla být pochvala:) )
22.02.2008 12:36
srdce neumí svolit....ani se neumí drolit....to samo...to samo se všechno odslzí...musí...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.