Váhám s věnováním...

sec(b)ese ....

po konzu ...hudba - nekonečná inspirace

Mámě... Podruhé.

ty to vůbec, ale jako vůbec nechápeš, mocinky moooc miluju svou berušku, mtmr, njn, rolf, LOL

...netuším, jak to pojmenovat, ani co k tomu dodat...

Tohle je něco co mě napadlo během jednoho jejího pohledu na mě...

vzniklo na Václavském Náměstí kde jsem za 2hodiny potkal víc lidí,než za 2roky u nás.

Erm...po dlouhé době...to vypadá...pořád stejně?

...o prevítcích a těch ostatních...

Pro jednu moji známou.

Sem hrozně dlouho zvažovala, jestli ji mám zveřejňovat... Vím, že není dobrá, nemá hodnoty a kvality, co mají jiný básně... Je tu... Jen... Jen kvůli mý otevřenosti /prostě nebudu lhát/. A doufám... Že tě nebude bolet... /vás oba/. Je věnovaná... Chvílím, který byly někdy moc krásný, abych zapomněla a lhala... Ráda vzpomínám... Proč... To se neptej... Sama to nevím, snad proto, že teď je ta láska úplně jiná... Cítím se jinak, jsem jinak postavená... A... Miluju ,,dětský" vzpomínky... Silný chvíle ,,dětství" nejdou zapomenout... A... Já si nedokážu zakázat, abych na ně nemyslela... Odpusť... /jestli to budeš číst/... Je věnována jedněm očím, jednomu srdci, jedněm slzám... M... Mělo to skončit takhle... Asi jsem byla moc unavená... A... Potřebuju teď silnější slova a silnější radost... /díky za ni... Nevyměním ji./ Nezlob se... A ty mi odpusť... *****

slova jsou vyplýtvána, zbyly jen pocity...

Jojo, to jsem si tak dlouho preparovala ve wordu, až je z toho takovéhle cosi... A proč? Vyčítat někomu osamělost je podle mě hloupé, především však, když o jejím důvodu vědí méně, než je zdrávo pro její zhodnocení...