[*]

....

Nebáseň věnovaná známému, který už není mezi živými. Inspirace: Koncert kapely Soukromey pozemek Příbram.

*moc silny tema na me..nechci rikat neco cim bych rekla az moc..nechci pak litovat.* ___takze miniatura

dopis

lituju vsech chyb, kteryma sem nekomu ublizila. ///prosim sebe at si odpustim. verim ve svoji lasku

slibuju,slibuju...ze jednou..slibovat nebudu.

13.10.2006... Jeden začátek. Kdysi po mně dotyčná osoba chtěla, abych to napsala. Ale teď je to asi docela jiné, než jak by si to ta bytost představovala. Je to po mém.

Skoro jak od Karla Klostermana (vím, že píše o Šumavě, ale ještě jsem se k němu nedostal, četl jste ho někdo? Napsal fakt kvanta tlustých knih. XX řekla, že jeho tvorba bude beztak na jedno brdo. Sympaťák je John Kennedy Toole, autor jediné knihy Spolčení hlupců, jenž spáchal ve svém autě sebevraždu, protože mu tu knihu nechtěli vydat. (Zavedl si do auta hadici z výfuku). Je to o prodavači párků. No a teď už jsem zabloudil uprostřed anotace. Přes všechny Čechy, Amíky, Francouze atd. jsem si tu včera vypůjčil Zločin a trest od Dostojevskiho, už na druhé straně jsem se začal smát, takže pohoda kniha, jeho skeletuálně laděný milostný příběh Uražení a ponížení jsem odložil asi tak po šedesáté stránce, mám to "doma" (viz, Puerova improvizace 64, to je fajn čtení, doporučuji, náladou mi to připomíná hlavní postavu z Hrabalových Harlekýnových milónů, taky ráda chodila alejí, byla to důchodkyně co se poblila z toho jak jí nasadili umělý chrup, no a tato kniha mi také "doma" leží nedočtena.)). Ztratil jsem se v závorkách.

co je potom. neptam se a nechci to vedet