přidáno 09.11.2010
hodnoceno 12
čteno 1056(31)
posláno 0
jedna
„seš typ kluka, co udělá zážitek i z kafe u mcdonalda.“
„hm.“ hodí hlavou na stranu a vlna vlasů se mu sesune po
tváři.
„stejně vim, že tě to potěšilo.“
„jo?“ usměje se a de dál. vim to. znam ho až moc dobře.
„ne!“ skočim mu na záda a snažim se ho povalit. ale on mě přetočí a položí do trávy. háže mi trávu za tričko.
„dobrý, tak dost.“ zopakuju to asi desetkrát a sevření konečně povolí.
„seš strašnej paňár.“
„ty si větší.“


dva
„líbí se mi, jaký nosíš trička.“
„a jaký nosim?“
„klidně si vemeš ňáký velký, který ti je volný, i když ostatní holky se vždycky obepnou do těsných tílek a krajek a tak.“
„asi protože je mi to pohodlný..“
„ne, líbí se mi to.“
„že bych byla jiná než ty ostatní?“zasměju se.
„si jiná než ostatní.“ řekne vážně.
podívám se mu do očí. cítim srdce v krku.
„no jasně, tak dem.“ řeknu rychle, aby to na mě nepoznal. stejně to ví.


tři
„taky se moc nemaluješ.“
„ne, to fakt ne, nemusim bejt jak ty holky, co křičí – sem tady, sem tady!!“
„jednou s tim začneš.“
„jo? jaktože si tim seš tak jistej?“
„znam tě.“
„myslíš si, že mě znáš?“
„jo.“
„fakt?“
„ne, nikdy nejde nikoho doopravdy znát, ani sám sebe člověk nezná.“
„jo, to asi nezná.“ trochu posmutnim.
„ale já s tim nezačnu.“
„budeš chtít vypadat líp a mladší. jako všechny ženy. jednou.“
„nebude mi vadit, že budu vypadat na svůj věk.“
„ale bude.“
„chceš se hádat?“
„ty se chceš hádat.“
„seš absurdní.“
„ha. to sme přece oba.“
„to sme.“
„není tamhle tvůj táta?“
„jo, to je fazr.“
„tak to je skvělý.“
„počkej, na chvíli za nim skočim.“
dívam se jak popoběhne k jejich autu. je mi trapně, protože se na mě dívají a pak de táta do školy.
„vez sem nějakou kopírku, co už v práci nepotřebujou. v kanceláři jí prej chtěj.“
„no jo, socky ze školy.“
„ptal se mě, s kym tu sem.“
„a cos mu řek?“
„že si vedle ze třídy.“
„jo, to asi sem.“
večer mi přišla zpráva:
fazr ti říká ta malá vod gymplu.
asi ti tak budu taky říkat.
úchvatný.


čtyři
dem do kina. koupila sem si novej parfém, a tak k sobě pořád čichám. mam ráda, když je vůně nová, protože ji na sobě cejtím. navonim se od hlavy k patě a vlasy si svážu modrou gumičkou. dem do kina.
ve filmu zazní: musíš být hodně nešťastná, protože jsi krásná. tak krásná jsi nikdy nebyla. neštěstí tvář zkrásní.
položí mi ruku na koleno: „ty si nešťastná?“


pět
„první polibek je tak nejistej. všichni žijem život, jak špatně napsanej scénář. protože nejde pořád mluvit v pointách, co vyrážejí dech.“
„vim, co myslíš.“
„jo, prostě musíš říkat ty věci, co musíš. nevim, řešíš jakej koupíš hajzlpapír, kdo se ti líbí, a to jsou ty nejdebilnější rozhovory, na co se budeš večer dívat, nevim prostě ty běžný denní obyčejnosti.“
„a kdo se ti líbí?“
„poslouchej mě.“
„o nic jinýho se nesnažim.“
„chtěla sem mluvit vážně.“
„vždyť to neumíš.“
„ha.“
„tak kdo, sem nejvíc vážnej.“
„myslíš, že ti to řeknu?“
„máš přede mnou tajemství?“
„možná, že jo. třeba mě fakt neznáš.“
„třeba ne.“
„a co ty? kdo se ti líbí?“
„neřekneš ty, neřeknu já.“
„tak to sme asi ve slepý uličce.“
„asi..“
„mam rád, když máš rozpuštěný vlasy.“
„to nemam moc často.“
„nemáš no.“
„možná to změnim. proč se ti to líbí?“
„nevim.“
„no tak, zkus mě přesvědčit.“
„líbí se mi, jak sou takový volný, svobodný, jak se ti valí kaskádama na ramena a níž, když si je při mluvení dáváš pomalu za ucho, nebo když si je mezi řečí jen tak mimochodem projedeš prstama. sluší ti to.“
„jo, tos řek hezky.“ usměju se a rozpustím si vlasy.
„ty si hezká.“
kdybysme spolu chodili, byla bych nejšťastnější na světě.


šest
„takže jaká je tvoje dnešní myšlenka dne?“
„asi že je někdy fajn strávit s tebou pár chvil.“
„neříkej.“
„jasně, že sem to řek jenom proto, abych tě potěšil.“
„nic jinýho jsem si ani nemyslela.“
„no jenom, aby ti to nestouplo do hlavy.“
„jo, už cítim, že začínam bejt nafoukaná.“
„tak to už s tebou bude k nevydržení.“
„jo, obrň se.“
„radši se s tebou přestanu vídat.“
„to nevydržíš.“
„ha.“
„seš na mě závislej. jeden den beze mě je pro tebe jako věčnost.“
„přesně tak.“
„jo, jsem tvoje droga. tvoje modla.“
„musim tě nosit neustále u sebe.“
„v kapse.“
„u kalhot.“
„tam radši ne, to bych taky nemusela přežít.“
„copak, já ti nevonim?“
„voníš, ale radši si vyberu kapsu trochu výš.“
„možná tě vůbec nebudu nosit u sebe, když seš tak rozmarná.“
„rozmarná?“
„jo.“
„to by mě zajímalo, kdes to slovo našel.“
„tak, prostě mě napadlo a vyjadřuje to, co chci říct.“
„ok.“
„ok.“
„tak dem.“
„dem.“


sedum
„víš, někdy přemejšlim, jestli se my dva potkáme. doopravdy.“
„proč si tak vážná?“
„nevim. sem.“
„tak nebuď.“
„vidíš..odcházíš od toho. necháváš to tu spadnout na zem.“
„nechci se o tom bavit.“
„ale já jo.“
„tak to asi pudu.“
„ok.“
otočíme se každej na jednu stranu a jdeme pryč. tečou mi slzy a mam pocit, že se mi zhroutil svět. ještě před chvílí jsme se smáli. dorazim domů, odbydu mámu a zavřu se v pokoji. na hlavu narazim sluchátka a snažim se nemyslet. na icq vidim, že už je taky doma. snažim se to vydržet a neozvat se mu. vždycky sem ten první, kdo zavolá.
večer mi napíše:
za deset minut u vás před barákem.
hm.
sejdu dolů se psem v podpaží a du si sednout na lavičku na roh. tam naši z okna nedohlídnou.
už tam čeká. když si přisednu, podívá se na mě smutnýma očima. a položí si hlavu na moje rameno. kolem krku má sluchátka a muzika je slyšet ven. everybody hurts. sundá z krku svoje korálky a nandá mi je přes hlavu. je na nich přivázanej papírek. jsi moje všechno.


osum
deme ze školy a já slyšim:
„hej, joey.“
otočim se a počkam na něj.
„nemáš ještě čas?“
„podle toho na co.“
„trávit se mnou čas.“
„ty se mnou chceš trávit čas?“
„jo, radši se budu flákat s paňárem jako seš ty než abych se doma nudil.“
„ještě, že mě máš. sloužim ti dost často jako nástroj proti nudě.“
„nerad se nudim.“
„mohs to říct líp.“
„jak?“
„rád s tebou trávim čas.“
„víš, že máte stejnej baťoh?“
„kdo?“
„ty a joey. červenej“
„to jo, ale jinak jinej.“
„hlavní je, že je červenej.“
„to je fakt, rozhodovala sem se mezi žlutym a červenym. kupovali mi ho naši v létě v budějkách.“
„vidíš, seš jí podobná.“
„ne, to ona je podobná mně.“
„co máš radši – muziku nebo filmy?“
„to je jako – chtěl bys bejt radši slepej nebo hluchej?“
„v čem je to stejný?“
„no, nechtěla bych bejt hluchá, protože bych nemohla poslouchat muziku a ani slepá, protože bych se nemohla dívat na filmy.“
„a co by ti chybělo víc?“
„no to právě nevim. a tobě?“
„asi bych spíš bral bejt slepej.“
„tak máš radši muziku.“
„možná jo. asi víc času něco posloucham než sleduju.“
„já se ráda dívam. na lidi v tramvaji, na obličeje, když o tom nikdo neví, na filmy co mam ráda se dívam pořád dokola. možná je pro mě důležitější vidět. chci vidět všechno. místo, kde budu žít, lidi, co poznam, naše jak stárnou, ségru, bráchu. svýho manžela chci vidět. a taky svoje děti.“
„taky chci vidět svojí manželku.“
„jaká asi bude?“
„bude jako ty.“

přidáno 05.04.2011 - 11:42
Je to tak pěkný, že bych to chtěl také prožít, a to s tebou.
přidáno 22.11.2010 - 12:39
dekuju,yasmin..
přidáno 22.11.2010 - 12:26
velice povedené!! smekám :O)..!
přidáno 20.11.2010 - 13:54
verun, tak brečím podruhý, všechno, jak píšeš, vidím, jak ti háže za triko trávu, to krásný i tu bolest, dokážeš to vše tak vystihnout, pač bud jsi to prožila nebo prožít chtěla. jsi neuveřitelná !já už ani nechci víc psát, stejnak tu chválu nedam tak na papír, jak si ji ted chovám uvnitř. je to tak ze života, že to trhá ! děkuju ti,děkuju moc !
přidáno 20.11.2010 - 10:44
slnecnica, rozhodla jsem se asi, ze vsem odpovim..moc dekuju..mam radost
přidáno 20.11.2010 - 10:42
K R Á S N E
přidáno 20.11.2010 - 10:14
tome, diky..v lete jsem si tu knizku v cechach koupila a na plazi si ji precetla!!je to skvela vec..stale..a jestli ti me neco pripomene (i kdyz me znas jen virtualne) jsem za to rada..a prijde mi to skvely..

btw: jestli obcas koukas na hazenou a videls nejaky zapasy repre CR, tak znas me druhe ja:)
přidáno 20.11.2010 - 10:11
tual, udelala jsi mi obrovskou radost...diky
přidáno 20.11.2010 - 10:10
teressko, moc diky, tesi me, ze i kdyz to pro tebe je jinym dilem, libi se ti to..
přidáno 20.11.2010 - 09:21
ve čtvrtek jsem viděl keruacovo na cestě v nějakém necenzurovaném vydání... aspoň to tam psali... docela velká bichle... nevím, jestli nové vydání, nebo jsi to už stihla přečíst:).

vždycky tě v něčem poznám a vracím se k tobě:). plzeň, jižní francie, už i ta házená :)... jo a ten keruac, to už je snad navždy :)...

super dialogy :) slepý a hluchý... to je dokonalé :) a jak to pak rozvedeš dále...

jo a paňár je parádní slovo :)
přidáno 20.11.2010 - 05:38
verun ! od třetí sloky brečím jak želva a hltám, vytiskla jsem si to a budu to číst ještě párkrát, nevstřebala jsem to, tak moc je to krásný !
přidáno 19.11.2010 - 15:26
to je krasnyyyyy...takovy uplne jiny nez jindy, uplne..nevidim v tom ten tvuj styl nebo jak bych to rekla...ale to neni vubec duvod k tomu aby se mi to nelibilo, jen bych asi nepoznala, ze je to od tebe...no i kdyz mozna podle joey a podle nakejch drobnosti jeste, ale stejne je to jinyyyy:)
a fakt krasny. moc se mi libi:)

dem do kina. koupila sem si novej parfém, a tak k sobě pořád čichám. mam ráda, když je vůně nová, protože ji na sobě cejtím. navonim se od hlavy k patě a vlasy si svážu modrou gumičkou. dem do kina.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
dialogy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : radabychsemenovalacoco
Předchozí dílo autora : mnejenajednounejakdivne

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Zitra
» narozeniny
otazník [13], Lorellin [13], jimmyhayek [8], kachna [7], ondřej [5]
» řekli o sobě
Sucháč řekl o Yana :
Neskutečně přirozená básnířka, která dokáže zachytit běžný život podobně, jako malíř na obraze...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku