občas moc přemýšlím...

oni, dva.

Tak jsem se zas ozvala:-)

další dveře odemčeny...

...protože by to ztratilo to, čemu se říká kouzlo (dvě básničky v sobě a vše s pravdivým základem)

to nám to ale pěkně začíná...

...mezi námi široký, hluboký oceán...

láska-neláska?

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

...aneb potichu s probubláváním těla do noci...

zkuste si představit..... cokoli :)

...je psáno, že na Tebe už pár dnů myslím a že myslet nepřestanu...(je sladce naivní a taková trochu poblázněná, promiňte, ale za to asi může to léto;)- pokračování odročeno na neurčito...

pátrejme, zkoumejme, objevujme a hlavně mějme se rádi...("peace!";))

nejtišší jsou ty okamžiky, kdy za nás někdo dýchá

jemnocitně, bez revolty, unášená čekáním až ji někdo pohladí po vlasech a zašeptá "malá"

přišla k nám paní zima a mě políbila múza:)

vím, že je to trošičku....jak bych řekla, uvidíte sami, ale jde o to něco v tom vyjádřit...pokusit se...vím, jsem marný pokušitel a zkoušitel...:)

a zavzpomínáme na staré časy!:)

tě mám

pro kapitána