a zavzpomínáme na staré časy!:)
přidáno 06.01.2010
hodnoceno 7
čteno 1358(23)
posláno 0
.
Tiché klapky klavíru
Malují kontury
Oblak do hnědých očí,
Které poprvé spatřily
Smysl…

Tančí pomalu vítr,
Ukolébává čas,
Který touží se zastavit
…alespoň jednou jedinkrát
– na protest z nevděčných krás –

Touha ovinula studené rty
A snaží se promlouvat
K strnulému tělu
Plné naděje
Na zítřky…

Na zítřky přicházející
s paprsky pochopení…

Na zítřky, kde už myšlenka
Dvou milenců dávno není…

Svítá a přeci už je pozdě
Svítá a skutečnost se stává slzou

Slzou, co se vždy s melancholií
v srdci bude ptát…

„Kdo zabil Romea a Julii?“

.
přidáno 11.01.2010 - 20:13
Člověk na Psance zabloudí zase po delší době a objeví tady vyložené poklady. :) Moc hezká, upřímná a melancholická. To já mám ráda. :)
přidáno 11.01.2010 - 18:34
myslím...že jsem ráda, že to ještě není pravidlem dnes! čert vem další století:D;)
přidáno 11.01.2010 - 09:32
... co myslíš, Julie, budou za pár století ještě milenci, nebo jen sexuální pratneři, zamyslil se Romeo...
přidáno 06.01.2010 - 18:23
děkuju...ona je totiž už děsně stará a já ji zrovna včera kdesi vyhrabala:);)a právě ta poslední věta..nechtělo se mi ani věřit, že jsem tohle dokázala vymyslet:D
přidáno 06.01.2010 - 16:59
Líbí se mi ty myšlenky v tom, má to duši!:) A poslední věta je pro mě hrozně symbolická... Nějak mi utkvěla v hlavě.
přidáno 06.01.2010 - 13:23
co žije navěky věků...amen!:D
přidáno 06.01.2010 - 12:34
Vrah je zahradník! :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
věčná otázka... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pusto princezny s černým puntíkem na čele
Předchozí dílo autora : Stane se...

» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming