Váhám s věnováním...

Naštval mne šéf ... ale jinak mám svou práci rád :-)

strašně se mi líbí francouzština.. a před Edith smekám... :)

můžete si domyslet cokoli... takový.. téměř zimní splín... bez souvislostí...

Taková víceméně improvizace na téma, že nemůžeme všichni všechno...nebo jen taková blbost, co mě napadla, dvojsmysl, který nikdo nepochopí... Tím líp. Tak si to přeberte:-)

....jsou mezi náma takové...:))))

Říkáte neškatulkovat..?

Utrpení a sláva žen

Očekávám vaši maximální kritiku :))

Takovej narychlo napsanej nápad, po ránu, kdy člověka napadá lecjaká blbost...

Mámě... Podruhé.

...

bez ní by nebylo doma...*...

haldama sněhu... A do háje si vezměte svou posranou něhu...

nevim etsli se vam mam smat, nebo vas litovat. tak vam pisu DOPIS. .....:D

...netuším, jak to pojmenovat, ani co k tomu dodat...

Sem hrozně dlouho zvažovala, jestli ji mám zveřejňovat... Vím, že není dobrá, nemá hodnoty a kvality, co mají jiný básně... Je tu... Jen... Jen kvůli mý otevřenosti /prostě nebudu lhát/. A doufám... Že tě nebude bolet... /vás oba/. Je věnovaná... Chvílím, který byly někdy moc krásný, abych zapomněla a lhala... Ráda vzpomínám... Proč... To se neptej... Sama to nevím, snad proto, že teď je ta láska úplně jiná... Cítím se jinak, jsem jinak postavená... A... Miluju ,,dětský" vzpomínky... Silný chvíle ,,dětství" nejdou zapomenout... A... Já si nedokážu zakázat, abych na ně nemyslela... Odpusť... /jestli to budeš číst/... Je věnována jedněm očím, jednomu srdci, jedněm slzám... M... Mělo to skončit takhle... Asi jsem byla moc unavená... A... Potřebuju teď silnější slova a silnější radost... /díky za ni... Nevyměním ji./ Nezlob se... A ty mi odpusť... *****