|
Naštval mne šéf ... ale jinak mám svou práci rád :-)
|

Nemám rád naškrobené límce, nemám rád kravaty
a vůbec nesnáším, když mi někdo šlape na paty
Netrpím nemocema, křivicí, zejména ohnutou páteří
vypnu hruď i když šéf na mne láteří
Nedělám ústupky, nedělám poklonky
i když málo mincí pak dopadne do mé portmonky
Neječím, nekřičím, nevydám hlásku
když 15-tého vidím svou výplatní pásku
Vyleštěné boty, značkové sako
někdy si připadám jako to pako!
Když to tak shrnu, zhodnotím nabídky
nečekají mne žádné radostné vyhlídky
....sakra, tak jsem to po sobě přečetl
.... jdu raději pracovat jinam !
Tenhle kravaťák má jistě hodnoty jenom ve šrajtofli, tak mu to přej a zrealizuj poslední větu.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Úředník : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Touha
Předchozí dílo autora : Chlapské přiznání
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [14], marinka [10], Gabriela Malá [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

