 25.01.2009 4 1841(13) 0 |
Zrádné jsou ty dny,
kdy zima v jaro přechází.
Jak skryté kameny,
ve vysoké trávě.
Přes které klopýtáme cestou k lesu,
dívejme se lépe pod nohy.
Ať vidíme.
Ať neklopýtáme.
Naučme se ovládat své vzdory,
přes okno prohlížím sí přecházející den,
ale vidím velmi málo,
spíš jen slyším pubertální smích ,
malých slečen.
Je to neuveřitelné jak se doba pohla,
a je to také nebezpečné.
Jako by rána do ticha vtrhla.
a hladově se rozhližeje,
hledá co by ještě zničila
Přicházi až k člověku,
člověk je po ni mrzutý,
člověk je po ní rozezlen,
člověk je po ní naštvaný
ale nejvíce je ztracen.
kdy zima v jaro přechází.
Jak skryté kameny,
ve vysoké trávě.
Přes které klopýtáme cestou k lesu,
dívejme se lépe pod nohy.
Ať vidíme.
Ať neklopýtáme.
Naučme se ovládat své vzdory,
přes okno prohlížím sí přecházející den,
ale vidím velmi málo,
spíš jen slyším pubertální smích ,
malých slečen.
Je to neuveřitelné jak se doba pohla,
a je to také nebezpečné.
Jako by rána do ticha vtrhla.
a hladově se rozhližeje,
hledá co by ještě zničila
Přicházi až k člověku,
člověk je po ni mrzutý,
člověk je po ní rozezlen,
člověk je po ní naštvaný
ale nejvíce je ztracen.
Ze sbírky: Návrat
28.01.2009 - 08:27souhlasím..:-(...dá se nad tím zvítězit, ale někdy to dá zabrat, že?..pěkně ztvořeno :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Konec zimy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pouštní obraz
Předchozí dílo autora : Oči
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
DIDADA [18], Hana Brylova [17], Jakub Černý [16], woolf [16], Ferdinand11235 [7], Rogner [5], Roxanne [1], Ennie [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
