..........co cítím.............
![]() ![]() ![]() ![]() |
opět jeden sladký kousek...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Na saspi a literu znám jednu prima autorku, se kterou se občas rádi škádlíme! /Vlastně je jich takových víc, co nezkazí legraci.../ Nedávno mi napsala do komentu rozvernou básničku na téma, jak jí taji pod rukama atp. s poznámkou, že jí trochu "Haraší!" Tohle je trochu upravená odpověď...
![]() ![]() ![]() ![]() |
(Z.)
....tak trošku imaginární.....
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
... jen tak...
![]() ![]() ![]() ![]() |
myslím, že ten první je nejkrásnější .... protože je první
![]() ![]() ![]() ![]() |
pidiaturka náladovka
![]() ![]() ![]() ![]() |
(Z.)*******
![]() ![]() ![]() ![]() |
Nedávno jsem ji šeptal jedné úžasné dívce do ucha... Čekala na to v šuplíku dlouho....
![]() ![]() ![]() ![]() |
Villonská balada na slova: loutna*láska* píseň*krev*noc.
Tato forma užívá pouze tři rýmové koncovky, rýmy střídavé či obkročné, ve třech strofách o 7-12 verších a v dozpěvu neboli poslání (nejčastěji čtyř- až pětiveršového).
Refrénem balady je opakující se poslední verš jednotlivých strof a poslání. Tedy např. ababbcbC, ababbcbC, ababbcbC, acaC. (Přičemž C je opakující se refrén). Nebo abbaaccA, abbaaccA, abbaaccA, abbA. (A je refrén).
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
.....až budeš jednou celá popsaná
![]() ![]() ![]() ![]() |
Kouř z mojí večerní cigarety... ;))
*
Mimochodem, byla tu už předtím, ale nějakým, pro mě záhadným způsobem, se vypařila... Nevíte, jak je to možný...?
![]() ![]() ![]() ![]() |
Čím to jen může být, má milá,
že jsi mne tolik okouzlila?
Proč tolik snívám o Tvé kráse,
která být bez chybičky zdá se?
Proč když tu bez Tebe dlím sám,
po Tobě touhou umírám?
Proč když zřím do Tvých krásných očí,
celičký svět se se mnou točí?
Mám Tě rád, moje Roxano!
Tvůj navždy věrný
Cyrano
![]() ![]() ![]() ![]() |
... a do mě! ...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Zase drobná slůvek hříčka
od srdce, co cit svůj hýčká,
poskládaná v písmenkách
když duch bloudil jako v snách...
![]() ![]() ![]() ![]() |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Sokolička řekla o Adrianne Nesser :Pro mě hodně zvláštní a silná slečna... Její básničky mě vždycky něčím dostanou a proto je ráda čtu. Adrianne, jsem ráda, že jsem ti mohla trochu nakouknout do duše, buď přesně taková, jaká chceš bejt! (Protože to jsi ty...)