Ty dvoubarevné nohavice
a škleb, jako by se smál,
ctitel mléčné železnice
vždy duchem kdesi opodál
pod vlivem souhvězdí lvice
zas děravý mu vlaje šál
Byla jsem jeho tanečnice
on dosud je můj ideál
Až hvězdným prachem znuděn, syt,
polibek růž ti nerozmázne
zas vrať se, vrať můj drahý blázne
obranných sil mám deficit
Znáš mě, že nestydím se zaň,
jen blíž, blíž k srdci přilož dlaň
a škleb, jako by se smál,
ctitel mléčné železnice
vždy duchem kdesi opodál
pod vlivem souhvězdí lvice
zas děravý mu vlaje šál
Byla jsem jeho tanečnice
on dosud je můj ideál
Až hvězdným prachem znuděn, syt,
polibek růž ti nerozmázne
zas vrať se, vrať můj drahý blázne
obranných sil mám deficit
Znáš mě, že nestydím se zaň,
jen blíž, blíž k srdci přilož dlaň
19.07.2009 19:00
Ano, Vereno, cítím se být chabým epigonem svých oblíbených básníků minulých století...
19.06.2009 13:20
Jsou to tak krásné verše, že mne žádný příhodný komentář nenapadá. Zřejmě to žádný nepotřebuje.
17.06.2009 20:57
:-)))..blázen..pro něj neexistuje žádný účel..ctí pouze prostředek..
..život ho možná vede z neznáma do neznáma..
..ale každá jeho minuta..je oděna tím vzrušujícím tajemstvím..
..snad ani nepotřebuje vědět..odkud přišel..ani kam jde..
..život ho možná vede z neznáma do neznáma..
..ale každá jeho minuta..je oděna tím vzrušujícím tajemstvím..
..snad ani nepotřebuje vědět..odkud přišel..ani kam jde..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.