|
mhmm... já se prostě někdy tak bojim. ve tmě ale ne tmy. toho co uvidim až bude světlo.
|
|
(rodice delaj chyby... jejich deti udelaj to samy.)
|
|
..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)
|
|
|
|
nechci pojmenovavat svuj zivot. to je jak kdybych volala na psa!
|
|
/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování
|
|
|
|
To psal Ludvík. Mou rukou. Ale Ludvík. Připomínky směřujte na Ludvíka.¨A ten chaos je záměrný.
|
|
Tohle je moje revolta proti všem těm rádoby intelektuálním básním, kerý se snaží mít hlubokou, až alegorickou poentu a jsou plný vznešenejch, vysokejch slov. Takže v tom nehledejte nic hlubokýho a přečtěte si, co se mi přihodilo.
|
|
že bych línej byl? - kdo by uvěřil!
|
|
zkuste přemýšlet... jestli to vlastně o něčem je...
|
|
pozor ne kuřátka.... je to trochu jak básenka pro dětičky, tak jednoduchá. ovšem krutá a hloupá k tomu
|
|
páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama...
aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D
|
|
...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*
|
|
občas přichází... ale jak ho řešit??
|
|
Aneb název drasticky nekoresponduje s obsahem básně. Pokud si ovšem vzpomenete zároveň na Goetheho a Mozarta, zákonitě vás napadne, že oba byli Wolfgangové.
|
|
|
1|2
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Spring [18], Draugen [18], Lea [18], elinka007 [14], Keyance [13], Shaylin [12], jjkapo [12], timelady [10], anicun [5]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

