 23.12.2008 1 1455(13) 0 |
Etapa první, ten život rybí...
Žbluňk a šplouch,
to se to čachtá,
život před sebou,
voda je sladká.
Říkáš si,
jak je ti krásně,
pluješ zátokou,..
dej pozor na rybáře!
Etapa druhá, výlov, pro co jsem žil...
Zavřená víčka,
pod nimi mám jen sny,
rána a cáknutí!
Chci probrat se z tmy...
Etapa třetí, život je fuj..a nebo není?
Procitám v síti,
zářivé úsměvy,
dvojnožců ošklivých,
to oni mně chytili...
....
Dítko se vytrhne,
z matčiny náruče,
hází mně do vody,
pak zase uteče,
křik a brek...
Trestáte záchranu?
No vida...to trpět nemohu..!
Žbluňk a šplouch,
to se to čachtá,
život před sebou,
voda je sladká.
Říkáš si,
jak je ti krásně,
pluješ zátokou,..
dej pozor na rybáře!
Etapa druhá, výlov, pro co jsem žil...
Zavřená víčka,
pod nimi mám jen sny,
rána a cáknutí!
Chci probrat se z tmy...
Etapa třetí, život je fuj..a nebo není?
Procitám v síti,
zářivé úsměvy,
dvojnožců ošklivých,
to oni mně chytili...
....
Dítko se vytrhne,
z matčiny náruče,
hází mně do vody,
pak zase uteče,
křik a brek...
Trestáte záchranu?
No vida...to trpět nemohu..!
23.12.2008 - 23:17Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kapří návrat : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Eva Adamovi, Adam Evě
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
